Navrhovat vinařství? To byl splněný sen, chválí si moravští architekti |
Mezi vinaři převažuje názor, že oteplování vinné révě může prospívat, ovšem za podmínek, že má dostatek vláhy. Pokud budou čím dál častěji převažovat období sucha, budou jim muset přizpůsobit technologii a management na vinicích i čas sběru hroznů. S tvrzením, že by se Česko díky stále teplejšímu klima mohlo stát světově významným vinařským regionem, jsou však vinaři opatrní.
„Nevíme, co všechno sucho přinese. Pokud by znamenalo pouze oteplení a posunutí k jihu, mohli bychom se přiblížit k vinařsky proslulým zemím. Sucho se ale teď promítá hlavně do stresu rostlin,“ míní ředitel vinařského fondu Jaroslav Machovec. Pokud bude trend oteplování nadále pokračovat, klimatickými podmínkami by se Česko podle něj mohlo přiblížit například Burgundsku, mekce vinařství.
„Otázkou ovšem je, zda to chceme. Spíše asi nechceme. Specifikem severnějších oblastí je totiž dramatičtější kyselina, která zejména bílým vínům přidává vyšší aromatiku,“ argumentuje. Je tak podle něj pravděpodobné, že se kvůli klimatu budou hranice pěstování vinné révy přesouvat do severnějších oblastí a zároveň časem bude docházet k hledání nových, původně jižnějších, odrůd šlechtěním.
„Na jednu stranu je predikce, že by se zde v horizontu 30 až 50 let mohly pěstovat i pozdnější černé a modré odrůdy, které pěstují ve Španělsku a Itálii. Na druhou stranu jde samozřejmě o boj s vodou,“ míní také ředitel Svazu vinařů Martin Půček.
Oteplení prospívá, sucho je problém
Ve vinařství chybí odborníci, ačkoliv zájem o studium oboru roste |
Vinná réva je suchomilná rostlina a má ráda stabilní ročníky, kdy podle bzeneckého vinaře Bořka Svobody dosahuje letní teplota maximálně 30 stupňů. Není pro ni ideální ani příliš velké sucho, ale ani přílišné vlhko. „Teď bývá přes léto 35 až 40 stupňů, takže se tomu musíme přizpůsobovat agrotechnicky a přibývá i ruční práce – to znamená, že musíme opatrně očišťovat, aby nedošlo k poškození hroznů. V minulosti jsme byli zvyklí, že se agrotechnické práce dělaly v určitých termínech – ale například loni bylo vše posunuté až o tři týdny dříve. Rašení vinné révy i sklizeň. Vše se nahromadilo, bylo to příliš rychlé, dopadů sucha je mnoho,“ popisuje.
Dodává, že teplo má vliv také na kvalitu vína: červenému vínu prospívá, bílé hrozny naopak potřebují chladné noci, které už ale dnes nejsou tak obvyklé. „Abnormalit a výkyvů je čím dál více. Uvidíme, kde to skončí, jestli budou běžné teploty kolem 40 stupňů.“ Podmínky se také ale liší region od regionu a často závisí na lokálních srážkách.
Průměrná teplota se v posledních 60 letech v Česku obecně zvýšila o jeden a půl stupně. Podle Jaroslava Machovce má teplo pozitivní přínos, nicméně sucho negativně ovlivňuje podzemní vodu. „Může způsobit, že spodní vody klesnou ještě níže a to může být pro vinnou révu problém, protože kořenový systém na ni nedosáhne.Otázkou také je, jaké budou dopady v zimě,“ míní ředitel Vinařského fondu. Dodává, že u mladých výsadeb bude nutné uvažovat o zavlažování, aby byli vinaři schopni sazenice dopěstovat do chvíle, kdy bude kořenový systém natolik rozsáhlý, že dosáhne na hladinu podzemní vody. „V první řadě musí tedy být zajištěny vodní zdroje. Dnes se mnohé řeší kapénkovým zavlažováním.“
Réva má ze sucha stres a přibývá chorob
Podle vinařů se sucho promítá především do stresu keřů. Ty mu, stejně jako lidé, podléhají, pokud nejsou v komfortních podmínkách. Na vině jsou i extrémní výkyvy počasí. „Objevuje se však i názor, že stres rostlinám pomáhá, protože vydají to nejlepší,“ vysvětluje ředitel Vinařského fondu Machovec.
Rostliny postižené suchem jsou tak náchylnější k virovým chorobám. Klimatická změna má vliv na rozvoj škůdců a některých druhů viróz, které nebyly v minulosti zase tolik běžné. Se stresem podle Martina Půčka velmi úzce souvisí i virové onemocnění - zlaté žloutnutí révy, což dříve bývalo doménou jižních států. Zejména v posledních letech se pak objevila i nevyléčitelná nemoc Esca – ta způsobuje chřadnutí a vadnutí révových keřů. „Udeřila poměrně silně a týká se 2 až 5 procent jedinců co do počtu hektarů,“ upřesňuje výkonný ředitel Svazu vinařů.
Někde likviduje i hraboš
Španělské vinařství nechává své víno zrát na mořském dně. Kupec dostane lahev včetně řas či zbytků mlžů |
Kupříkladu na vinicích Zámeckého vinařství Bzenec, které se rozprostírají od Znojma po Slovácko, čelí i invazi hraboše polního. Ten vylézá na keře a okusuje hrozny i listy, zejména na mladých vinicích. „Je to něco, s čím jsem se nikdy nesetkal, nikdy jsem to neviděl,“ komentuje přemnožení hlodavce Bořek Svoboda.
Jen zdánlivě podle něj vypadá, že změna klimatu může českému vinařství pomoci. Upozorňuje však, že výkyvy počasí jsou díky tomu čím dál častější a mohou způsobovat velké ekonomické ztráty. „Květnové mrazy, pokud přijdou třeba dvakrát za pět let, mohou být velmi likvidační,“ míní.
‚Letos zpět do normálu‘
Právě v tyto dny před pěti lety si vinaři libovali, že je čeká výborná sklizeň. Přelom srpna a září ovšem překvapil všechny: přišly likvidační deště, hrozny shnily a rok 2014 se tak stal jedním z nejslabších. Loňský rok byl zase velmi suchý a sklizeň probíhala mnohem dříve. Právě výkyvy počasí vinice ovlivňují nejvíce. Letos se vinaři shodují, že jsou zatím vyhlídky díky vyššímu množství srážek, zejména na Moravě, optimistické. „Prozatím to nevypadá špatně. Teplotní extrémy sice byly, ale je to lepší než loni. Pokud nás nepřekvapí počasí, začneme sbírat někdy v prvním nebo druhé zářijovém týdnu,“ říká Bořek Svoboda ze Zámeckého vinařství Bzenec.
