Představa, že italská hudební scéna rovná se Drupi, Ricchi e Poveri, Toto Cutugno a jiní pěvci, má tuhý život. A přitom Italové mají třeba unikát jménem Paolo Conte, díky němuž lze objevit i řadu spřízněnců - již zemřelého Fabrizia de André nebo Francesca Guciniho.
Conteho chraplavý hlas a neopakovatelný výraz spojující šanson a jazz jsou s přibývajícím věkem stále lepší, dvaasedmdesátiletý muzikant vyprodává sály nejenom v Itálii. Skladba Janov pro nás, jedna z jeho nejpůsobivějších, pochází z druhého veleúspěšného alba. Má skoro nepostihnutelnou melodii a rytmus a text o suchozemci z hor, koupajícím se po většinu roku v dešti. S udiveným výrazem přichází do přístavu vonícího dálkou, bláznivými opicemi, mlhou, starými lněnými prostěradly, nudou, fantazií.
***
Genova per noi, deska Paola Conteho 1975
