Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Sudetská pocta překladatelům

Česko

V Mnichově byla zahájena výstava, která je věnována literární Praze první poloviny 20. století. Téma autoři výstavy tentokrát pojali z nezvyklého úhlu pohledu: slavní spisovatelé se ocitli až na druhém místě a v centru pozornosti stojí překladatelé. Autoři výstavy - Peter Becher a Anna Knechtel ze Spolku Adalberta Stiftera - vybrali z celkového počtu šedesáti dvou „prostředníků“ osm osobností, na jejichž tvorbě a životních osudech plasticky přibližují společenské prostředí tehdejší Prahy a různorodou podobu vzájemného setkávání a prolínání obou jazykových kultur. Na samostatných panelech jsou takto podrobněji představeni Friedrich Adler, Max Brod, Pavel Eisner, Otokar Fischer, Jan Grmela, Jarmila Haasová-Nečasová, Milena Jesenská a Otto Pick.

Texty, které přesahují pouhou biografickou informaci, se soustředí právě na postavení té které osobnosti v česko-německém kulturním životě a ukazují, jak „prostupná“ tehdejší společnost byla. Zájem o druhou kulturu přitom měl jak rodinný či osobní základ (Milena Jesenská), tak i profesionální pozadí (Jan Grmela) a projevoval se nejen v překladech, ale i v novinových článcích či vědeckých pracích. V počátku období, které výstava sleduje, patřilo české území k rakouskouherské monarchii, následovala demokratická Československá republika a po ní protektorát Čechy a Morava. Každé z těchto státních zřízení mělo vliv na specifickou dvoujazyčnou situaci Prahy a také tomuto historickému pozadí se výstava věnuje: už protektorát zasadil svou kulturní a rasovou politikou pražskému česko-německému životu smrtelnou ránu. Řada autorů odešla do exilu, někteří nesměli publikovat pod svým jménem, další byli zavřeni do koncentračních táborů. Léta 1938-1945 tak byla přímým předznamenáním situace, která následovala po konci války (byť s opačným znaménkem).

S pražskými kulturním životem jsou neodmyslitelně spojeny i kavárny - v rámci výstavy je tedy rovněž možné navštívit improvizovanou kavárnu, začíst se do dobových novin či knih a poslechnout si ze záznamu vzpomínku Maxe Broda na Franze Kafku a Leoše Janáčka (v němčině) a Jarmily Haasové-Nečasové na Egona Ervina Kische (v češtině). Přestože se výstava koná v Mnichově, jsou všechny texty dvoujazyčné, němčina se rovnoprávně střídá s češtinou. I to je připomínka doby, kterou už nelze vrátit, která je ale - jak stojí v úvodním slově - historickým pozadím „interkulturních setkání současnosti“.

Výstavu Praha - Prag 1900-1945. Literární město dvou řečí, mnoha prostředníků připravil Spolek Adalberta Stiftera ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví. Po dobu jejího trvání je v Mnichově připravena řada doprovodných akcí.

***

Praha - Prag 1900-1945 Literární město dvou řečí, mnoha prostředníků Galerie Alfreda Kubina v Sudetoněmeckém domě, Mnichov, 21. 6. - 6. 8. 2010

O autorovi| ZUZANA JÜRGENS, Autorka je ředitelka Českého centra v Mnichově

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...