Památku obětí holokaustu uctil Bernd Posselt i zástupci spolku Meeting Brno, na jehož pozvání se v Brně sjezd SL koná, na pátém nástupišti brněnského hlavního nádraží. Právě odtud z města odjížděly transporty s brněnskými Židy do koncentračních táborů.
Ze zhruba 10 až 12 tisíc brněnských Židů v roce 1938 jich holokaust přežilo zhruba 750, tedy něco přes šest procent.
Vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení zde uctilo památku obětí holokaustu spolu s Nickem Wintonem, synem sira Nicholase Wintona. „Je zarážející, že už téměř nikdo z těch, kteří byli součástí událostí, nežije. A stále jsou to takové emoce. Otec by byl zklamaný z toho hněvu,“ prohlásil Winton mladší na adresu protestujících.
Nicholas Winton na počátku druhé světové války zachránil z okupovaného Československa stovky židovských dětí. Mezi nimi byla Eva Paddock a Milena Grenfell-Baines, které rovněž dorazily na pietní akt.
S konáním sudetského srazu v Brně nemají problém. „Je potřeba o historii mluvit,“ shodly se obě dámy.
Při projevu předsedy SL Posselta byl slyšet pískot. Předák sdružení však k protestujícím hovořil vlídně. „Jsem rád za vás demonstrující, za komunistů právo protestovat nebylo. Dnes je to Evropa, za kterou stojíme a kterou chceme. Svoboda je svobodou i pro ty, kteří myslí jinak,“ adresoval jim vzkaz.
Poté Posselt vyjádřil lítost nad skutky německého národa během druhé světové války. „Nejhorším zločinem, kterého se nacisté dopustili, byl holokaust. Podíleli se na něm i sudetští Němci. A skláním se před přeživšími a potomky obětí, všemi, kteří trpěli a přišli dnes za námi,“ uvedl Posselt v projevu.
Po něm dostal slovo ředitel Terezínské Iniciativy Jan Kraus. Ten hledal slova smíření snadno. „Můj otec byl předválečný novinář a Žid. Byl absolutním odpůrcem Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Byl transportován úplně prvním transportem do Terezína a Osvětimi a pak postupoval dále. Zázrakem přežil. Matka také byla v Terezíně a Osvětimi, jako jediná ze sedmi sourozenců přežila. A tak se můžete ptát, proč tu nejsem ve vězeňském mundúru. No právě proto, nesmíme to znovu dopustit, k silné svobodné Evropě potřebujeme Němce,“ prohlásil rezolutně.
Na pátém nástupišti i na dalších platformách se srocovali i kritici sjezdu SL v Brně. Zhruba padesátka protestujících s transparenty v češtině i němčině obsadila protější nástupiště. Organizátoři museli uvolňovat prostor u mikrofonu, aby pietní akt mohl vůbec začít. Celkově se na místě sešly asi tři stovky lidí, často se však jednalo i o běžné cestující, které shromáždění zaujalo.
Sympatizantů piety bylo na místě mnohem více než protestujících, ti se tak uchylovali k pískání a hulákání. Policisté v civilu je žádali o klidnější formu protestu.
„Myslel jsem, že tady bude hrstka lidí, takže účast mě překvapila,“ řekl senátor Zdeněk Papoušek (nestr. za ODS), který na akt dorazil. Chystá se i na Pouť smíření, kterou půjde celou, tedy přes třicet kilometrů z Pohořelic do Brna.
Na radnici Brna-střed ohlásil svolavatel protest, který nazval „Demonstrace za samostatnost ČR a za nepřípustnost akcí politických organizací spojených s nacismem – SdL“.
