„Myslím, že témata výpadků nedostatečně komunikujeme. Jsme připraveni výpadky komunikovat proaktivně, aby byly smysluplné pro veřejnost,“ řekl Boráň. „Může se stát, že dotyčný člověk nemá problém, pouze se o tom dočte, nebo je lékárník požádá, že lék objedná a přijde odpoledne,“ dodal.
Boráň zmínil například situaci z ledna, kdy SÚKL zařadil na seznam léků s omezenou dostupností anestetikum Supracain, které používají stomatologové pro lokální umrtvení zubů.
„Vznikla hysterie, že bude chybět anestetikum. SÚKL upozornil, že má firma problém ve výrobě a mohlo by nastat riziko. Problém nebyl, jen potenciálně hrozil,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Na základě zpráv z médií ale podle něj lékárenská komora vykoupila zásoby anestetika. Podle Válka je nicméně důležité, když SÚKL vnímá potenciální rizika a včas na ně upozorňuje.
Podle ředitele SÚKL se situace s výpadky léků za posledních deset let zlepšuje. „Docházelo ke zhoršení po covidu, teď je situace stabilní,“ řekl Boráň.
V situaci, kdy dojde k přerušení či ukončení dodávek léčivého přípravku na trh, se SÚKL snaží hodnotit jeho nahraditelnost. Zásadní výpadky pak řeší s příslušnými odbornými společnostmi.
U takových přípravků, které ústav vyhodnotí jako nenahraditelné, a u kterých lze očekávat, že na trhu nebudou jejich dostatečné zásoby, se SÚKL snaží podle svých zástupců bojovat různě. Jednou z možností je zařazení přípravku na seznam léčiv s omezenou dostupností, kde je v současnosti zhruba 300 léků.
„Situace, kdy není na trhu dostupný léčivý přípravek, který je v klinické praxi zcela nenahraditelný, je velmi vzácná,“ uvedli zástupci ústavu s tím, že ve většině případů lze takové léky nahradit nebo se jejich výpadek díky dostatečným zásobám v distribuční síti či v lékárnách ani neprojeví.
Výpadky se daří vykrýt, říká Válek
„SÚKL se stal partnerem lékárnické komory, lékařů a pacientských organizací,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Ústav podle něj nebyl v minulosti oblíbený mezi lékárníky a lékaři. Pod vedením Boráně se to ale změnilo, uvedl Válek.
Informace o výpadcích léků i potenciálních rizicích má podle Válka ministerstvo s předstihem. „U distributorů máme zásoby na dva měsíce u velkého množství léků,“ dodal.
Lékový trh v Česku se podle Válka stabilizoval. „Byť se objevují výpadky, vždy se je daří vykrýt. Buď tím, že máme větší množství jiných balení, nebo získáme léky z jiné evropské země,“ okomentoval Válek. Dodal, že výpadek postihuje jen minimum léčiv. Na trhu je dostupných zhruba devět tisíc léčiv, výpadky mají nižší stovky.
„Jsme jedna z mála zemí na světě, kde nedošlo k tomu, že by pacient zemřel nebo byl vážně poškozen, protože tu byl fejkový lék, nebo lék, který by byl problematický. Není to běžné ani v Evropské unii,“ upozornil Válek.
Výpadky má asi 300 druhů léčiv
Aktuálně má výpadky asi 300 druhů léčiv zařazených do kategorie „s omezenou dostupností“. To znamená, že jsou na trhu obtížně k sehnání. Ředitel SÚKL Boráň už v minulosti upozornil, že označení „přerušení dodávek“ u léků neznamená, že v lékárnách nejsou nadále dostupné, nebo že za ně neexistuje náhrada.
Už od roku 2023 pacienti v lékárnách neseženou například volně prodejný dezinfekční lék na průjem Endiaron. Jeho návrat se očekává nejdříve příští rok, to ale není zaručené. Dlouhodobě chybí také žaludeční kapky Cholagol.
Podle ministra Válka situaci pomohla novela zákona o léčivech, která umožnila SÚKL nedostatkové léky zařadit do kategorie „s omezenou dostupností“. Zákon nařizuje distributorům dodat lék s omezenou dostupností do dvou dnů lékárně, kam přijde pacient s receptem. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta až 20 milionů korun.
Podle lékárníků se ale situace za poslední rok nezměnila. „Ačkoliv vidíme, že distributor má omezeně dostupný lék, tak nám ho do dvou pracovních dnů nepřiveze pod různými záminkami, třeba že nemá cestu,“ popisuje šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. A dodává, že ačkoliv on sám i další lékárny podávaly za poslední rok několik podnětů na SÚKL, žádný z nich ještě nebyl dořešen.
„První jsme dávali hned loni v červnu. Dostali jsme odpověď, že je moc brzy a za několik pracovních dní není možné, aby tu ty léky byly. Když jsme posílali podnět letos, už nám ani neodpověděli, že je šetří,“ říká Hampel. Předpokládá, že všechny odeslané podněty se za čas vyřeší, zároveň ale upozorňuje, že v minulosti trvalo šetření i dva roky. Ústav pak podle něj věc často uzavřel s tím, že je vše v pořádku.
