Platforma, na jejíž summit nebyli z pochopitelných důvodů pozvání zástupci Ruska a Běloruska, má být i prostředkem pro setkávání těch zástupců zemí, které doposud nenašly cestu k společnému dialogu. Příležitostí to tak bylo například pro nejvyšší představitele znesvářených zemí, jako jsou Ázerbájdžán a Arménie. Naopak summit nevedl zatím k usmíření kontroverzí například mezi Tureckem a Řeckem. A ani mezi Srbskem a Chorvatskem.
Premiér Petr Fiala v závěru prvního dne summitu Evropského politického společenství v Praze prohlásil, že setkání evropských lídrů se uskutečnilo v kritický okamžik pro kontinent, kvůli ruské agresi je ohrožena stabilita a bezpečnost.
Fiala na tiskové konferenci na Pražském hradě také poděkoval francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi za to, že s myšlenkou na setkání přišel. Uvedl, že 43 lídrů mělo příležitost debatovat o bezpečnosti či energetice. „Jsem hrdý, že Praha mohla hostit první evropské společenství,“ řekl.
Cílem podle něj není, ani nebylo nahrazovat již existující organizace a instituce ani přijímat oficiální prohlášení. „Chtěli jsme vytvořit prostor na výměnu názorů mezi jednotlivými evropskými zeměmi,“ řekl. Akce podle něj dala dohromady země, které se běžně nesetkávají.
„Naším společným cílem je pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity Evropy jako celku,“ dodal. Lídři se podle něj domluvili také na pokračování formátu, další setkání má proběhnout v moldavské metropoli Kyšiněvě, poté ve Španělsku a pak ve Velké Británii.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že Evropa je sjednocená ve snaze pomoci Ukrajině obnovit svou suverenitu. „Cesta před námi nebude jednoduchá a jen společně můžeme překonat výzvy, které nás čekají,“ řekla. Evropa podle ní společně zvládne zimu a jaro přivítá společně za půl roku v Moldavsku.
Všichni sdílíme jeden kontinent od Kavkazu až po Island. A také provázané dějiny, něco nás spojuje,“ řekl autor myšlenky na summit nového formátu a francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropskou pospolitost označil za „obrovskou sílu“. Summit podle něj představil jednotu 44 zemí, které jasně řekly, že odsuzují ruskou agresi a podporují Ukrajinu.
Lídři podle Macrona jednali o krizích, které kontinent zažívá, o konfliktu Arménie a Ázerbájdžánu a dalších tématech. „Jako Evropané potřebujeme chránit naši kritickou infrastrukturu. Zaznamenali jsme útoky na Nord Stream, naše infrastruktura nás činí zranitelnými. Potřebujeme evropskou strategii, kterou bychom ji chránili,“ řekl.
Právě to je otázka, kterou podle něj musí Evropa řešit společně. Dále vyjmenoval body, na kterých musí kontinent pracovat, jako je energetika či boj proti hackerským útokům ze strany dalších mocností či téma migrace. Jako poslední jmenoval společnou politiku pro mladé, konkrétně myšlenku mít mnohem integrovanější politiku v oblasti univerzit.
Podle Fialy došlo i na téma migrace, konkrétně v rámci jednání s tureckým prezidentem Erdoganem a Ursulou von der Leyen. „Bavili jsme se o řadě otázek, které jsou otevřeny, ať už to jsou vztahy mezi EU a Tureckem, ale mluvili jsme i o řešení migrace,“ řekl.
Erdogan je podle Fialy ujistil, že Turecko je připravené spolupracovat a problémy s Evropou řešit. „Jsem šťastný, že jsme se znovu setkali,“ řekl Macron k přítomnosti britské premiérky Liz Trussové. S Velkou Británií podle něj Evropa sdílí navzdory Brexitu dlouhou historii, dává proto smysl dále spolupracovat.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal předtím hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. „Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku,“ reagoval belgický premiér Alexander De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.
Prezident Miloš Zeman vzkázal, že svět čelí riziku použití jaderných zbraní, řekl na summitu. Je třeba podle něho vyslat signál, že bude následovat diplomatická i vojenská reakce.
Evropská unie ve čtvrtek přijala osmý balík sankcí proti Rusku, jejichž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři nebo rozšíření zákazu dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Členské státy aktuálně vedené českým předsednictvím sankcemi reagují pokračující na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala v únoru.
Sankce na Rusko uvalily také USA, Británie a další západní země. Turecko, ačkoliv je členským státem NATO, hovoří o „vyváženém přístupu“ a k sankcím staví zdrženlivě, turecké banky se například donedávna účastnily v ruském platebním systému Mir.
