V porovnání s nyní nejvýkonnějším počítačem RoadRunner, za jehož výstavbou stojí rovněž IBM, bude mít Sequoia přibližně patnáctkrát větší výkon - rovných dvacet petaflopů. Během jedné vteřiny totiž dokáže zpracovat až dvacet tisíc bilionů výpočtů, což je pro představu výkon odpovídající zhruba dvěma milionům notebooků. Nový superpočítač založený na technologii IBM BlueGene/P a pracující pod operačním systémem Linux bude obsahovat 1,6 milionu procesorových jader IBM Power a 1,6 petabajtů paměti, které budou uloženy v 96 regálech zabírajících plochu 318 metrů čtverečních.
Sequoia má být podle smlouvy předán ministerstvu v roce 2011 a s jeho plným nasazením se počítá v roce 2012. A co bude mít stroj, jehož výkon překoná celou hitparádu 500 nejlepších světových počítačů současnosti dohromady, vůbec na starosti? Sequoia bude primárně zajišťovat bezpečnost a spolehlivost amerických jaderných zbraní. Dále se s jeho využitím počítá při výzkumech v oblasti astronomie, energie, lidské genetiky a klimatických změn. Díky svému bezprecedentnímu výkonu s ním půjde také realizovat detailnější simulaci nukleárních testů.
Německo drží krok Německé ministerstvo pro vzdělání a výzkum před několika dny oznámilo, že si nechá od společnosti IBM vyrobit nový typ počítače s výkonem dosahujícím jednoho petaflopu. Podobnou rychlostí matematického výpočtu, jež se vyrovná 50 tisícům běžných počítačů, disponují podle listopadového žebříčku Top 500 jen dvě zařízení. Nový superpočítač bude podobně jako Sequoia založen na platformě IBM BlueGene/P a stane se součástí německého Gauss Centre für Supercomputing, které má svá hlavní působiště ve Stuttgartu, Garchingu a Jülichu. Právě v posledně zmíněném městě budou pomocí dosud nepojmenovaného superpočítače zkoumány změny klimatu, funkce nových polovodičových součástek a palivových článků. Tento vůbec první evropský petaflopový přístroj bude složen z téměř 295 tisíc procesorových jader PowerPC, která budou spolu se 144 terabajty paměti uložena v 72 skříních. Dokončení projektu se plánuje v půlce tohoto roku.
Česko má svou Amálku Svůj superpočítač vlastní také Česká republika. Nese označení Amálka a naleznete ho v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Jeho úkolem je provádět náročné výpočty a numerické experimenty v rámci kosmického programu realizovaného v České republice. V současné době je k dispozici jeho pátá generace, jejíž výkon řádově odpovídá 450 běžným kancelářským stolním počítačům a zvládne zpracovat čtyři biliony početních operací za vteřinu (4,07 teraflopu). Nejnovější generace Amálky se může pochlubit 326 procesory, přičemž celkový počet jader činí 572.
Polskem „pluje“ Galéra Počátkem dubna 2008 byl v polském přístavním a univerzitním městě Gdaňsk oficiálně spuštěn provoz největšího superpočítače regionu střední a východní Evropy, nazvaného jednoduše Galéra (The Galley). Jeho úkolem je vyhledávání protilátek pro boj s rakovinou, práce na nových aerodynamických řešeních v letectví či analýza proudění světových moří. Superpočítač disponuje 1400 čtyřjádrovými procesory se silou 5600 výpočetních jader.
Galéru s výkonem 38 teraflopů využívá několik polských univerzit, kterým pomáhá s pracemi na stovkách vědeckých projektů a s výzkumem v různých odvětvích - v chemii, fyzice, strojírenství, elektrotechnice a oceánografii. Galéra rozhodně není žádný drobek: na délku měří celých sedmnáct metrů a váží pět tun. Délka veškeré použité kabeláže přesahuje dvanáct kilometrů.
O autorovi| JIŘÍ PEŠEK, Autor je redaktorem sekce Svět techniky serveru Lidovky.cz
