Už šest dnů běží válka na Kavkaze. Vede ji armáda, jejíž invazi před právě čtyřiceti lety si sami připomínáme. Ale naši ústavní činitelé mlčí. Zvláštní vzkaz k 21. srpnu. Po smrti Alexandra Solženicyna Václav Klaus „několik hodin nemohl usnout“, svěřil se vzápětí MF Dnes. Jak to, že týden poté ho nepřiměla k vyjádření ani ruská armáda na cizím území?
Pro pořádek dodejme, že vedle prezidenta mlčí i ostatní ústavní činitelé, natož aby po vzoru Poláka Lecha Kaczynského a tří pobaltských prezidentů někdo z nich do Gruzie jel. Nicméně od Klause, tedy muže obecně známého svou citlivostí ke ztrátě suverenity, zní to mlčení zvlášť znepokojivě.
Otázek je tu přitom habaděj. Co vlastně český prezident považuje za příčinu války a porušení suverenity? Uplatnění gruzínského nároku na Jižní Osetii, na „gruzínské Sudety“? Nebo ruskou invazi do suverénní Gruzie? Právě to bychom se rádi dozvěděli od Václava Klause, loňského laureáta ruské Puškinovy medaile.