PRAHA Na samém sklonku roku, který někteří historici považují za tisící stý od narození knížete Václava z rodu Přemyslovců (807 nebo 808), se návštěvníci Anežského kláštera v Praze mohou potěšit prohlídkou nejcennějších připomínek prvního patrona české země. Artefakty spojené se životem a kultem českého světce představují špičkové umělecké památky vzniklé v rozmezí od desátého do dvacátého století. Václavova přilba i Palladium země České Ze 116 exponátů patří k nejcennějším relikvie světce, které jsou vloženy do pěti gotických relikviářů ze zlaceného stříbra – ve tvaru poprsí sv. Václava s knížecí korunou, v podobě vztyčené paže, jako srdce, v křišťálové konvici a v malém věžovém ostensoriu – dále meč a přilba z Václavovy osobní zbroje, které byly prohlášeny za národní kulturní památky. K atrakci výstavy patří nesporně také mariánský reliéf ze 14. století, podle legendy spjatý se sv. Václavem, zvaný Palladium země České. K vidění jsou i některé středověké památky, například kožený románský střevíc, dřevěný gotický koflík, hedvábný gotický ornát, které se uchovaly především proto, že svatováclavská tradice byla po staletí u nás udržována. Patron, panovník, mučedník Nejcennější a nejstarší památky jsou zapůjčeny z klenotnice a kaple sv. Václava pražské katedrály a z kapituly ve Staré Boleslavi. Obrazy a sochy, které představují Václava coby panovníka a patrona českých knížat a králů i Habsburků, dále jako rytíře se zbraní v ruce připraveného chránit svůj národ a také jako pokorného světce a mučedníka, pocházejí původně například ze zaniklé rotundy sv. Václava na Malé Straně v Praze (působivá gotická tzv. věrná podoba sv. Václava – vera effigies) či z někdejšího kláštera augustiniánů v Praze Na Zderaze (její grafické kopie). Autory barokních obrazů s výjevy svatováclavských legend jsou Karel Škréta, Petr Brandl či Jan Jiří Heinsch, monumentální sochy pocházejí z kostela sv. Jindřicha v Praze a z katedrály sv. Bartoloměje v Plzni...
Jubilejní výstava shrnuje unikáty, které byly společně zveřejněny pouze v roce 1929, kdy se konala jubilejní výstava ke světcovu miléniu (za rok smrti sv. Václava se uvádí letopočet 829 nebo 835). Tentokrát jsou doplněny i o mince, medaile a sklo, tedy díla, jež byla k tehdejšímu jubileu přímo objednaná. Z moderního období připomíná pokračující svatováclavskou legendu například malba praporu Národní gardy od Josefa Mánesa nebo soutěžní modely jezdeckého pomníku sv. Václava – Myslbekův a Schnirchův.
Expozice byla uspořádána z iniciativy kardinála Miloslava Vlka (ten bude celebrovat slavnostní nešpory na zakončení výstavy 8. března v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha) a Arcibiskupství pražského a realizována ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Autorský tým pracoval ve složení Vladimír Kelnar z Arcibiskupství pražského, Jan Royt z Univerzity Karlovy, Dana Stehlíková (autorka katalogu) z Národního muzea, Štěpánka Chlumská z NG a architektonické řešení je dílem Petra Malínského a ateliéru DaM. Mezi 28 institucemi, které zapůjčily exponáty, jsou vedle Metropolitní kapituly pražské a Kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi také mnohé kláštery, fary, muzea, galerie, knihovny a archivy. Součástí jsou i projekce filmových dokumentů, přednášky, komentované prohlídky, akce pro školy...
Cílem jubilejní výstavy je připomenout, že v postavě sv. Václava „má český stát nepřetržitou tradici křesťanského patrona – panovníka vlastního rodu a že Pražský hrad je po více než tisíc let stabilním sídlem hlavy státu“.
***
Doprovodné programy v lednu
Přednášky 15. 1. 16.30 Ikonografie sv. Václava (Jan Royt) 22. 1. 16.30 Poklad sv. Václava (Dana Stehlíková) 29. 1. 16.30 Záhada Kristiánovy legendy o sv. Václavu a sv. Ludmile (Petr Kubín) Dílny pro děti 17. a 18. 1. 14.30 Dny otevřených dveří 17. 1. Stará Boleslav, románská bazilika sv. Václava – místo umučení sv. Václava 24. 1. Praha 9, románský kostel sv. Václava 31. 1. Praha 5, nám. 14. října, bazilika sv. Václava Více informací: www.ngprague.cz a www.apha.cz
