VATIKÁN/PRAHA Prudce klesající hodnota amerického dolaru již začala působit potíže i nejmenší ekonomice světa – Vatikánu. Ta se v loňském roce propadla do ztráty 9,1 milionu eur (215 milionů korun). Podle oficiálního prohlášení úřadu papeže Benedikta XVI. přitom za rozpočtovým schodkem stojí kurzový pokles dolaru na světových finančních trzích. „Naše příjmy byly ovlivněny náhlým a výrazným obratem ve vývoji směnných kurzů, zejména pak kurzu amerického dolaru,“ uvádí v prohlášení Svatý stolec.
Specifikou vatikánské ekonomiky je, že na rozdíl od ostatních států je ve velké míře závislá na darech věřících z celého světa. Téměř čtvrtina veškerých finančních darů přitom pochází ze Spojených států. V loňském roce přiteklo do Vatikánu z USA 79,8 milionu dolarů. Vzhledem k tomu, že kurz amerického dolaru vůči euru, které je vatikánskou měnou, v průběhu roku poklesl o zhruba 15 procent, Vatikán „přišel“ o výše zmíněných devět milionů eur. Schodku rozpočtu nezabránil ani rekordní jednorázový dar ze Spojených států ve výši 14,3 milionu dolarů. Bez něj by byl schodek dokonce dvojnásobný.
Celkové příjmy Vatikánu v roce 2007 dosáhly 236 milionů eur a výdaje 245 milionů eur. Kromě v ě ř í c í c h z USA byli nejštědřejšími
přispěvateli Italové (11,9 milionu eur), Němci (2,5 milionu eur), Španělé (1,7 milionu eur), Francouzi (1,5 milionu eur), Irové (1,4 milionu eur), Brazilci (0,9 milionu eur) a Jihokorejci (0,7 milionu eur).
Mimo příspěvky věřících patří mezi další zdroje financování Vatikánu prodej poštovních známek a turistických suvenýrů, příjmy ze vstupného do vatikánských muzeí a také z prodeje různých publikací, které vydělaly 1,6 milionu eur. Zisk ve výši půl milionu eur vytvořila vatikánská televize přenášející papežova pravidelná poselství ze svatopetrského náměstí. Naopak rádio a rozhlas zaznamenaly dohromady ztrátu 14 milionů eur.
Vatikán poprvé zveřejnil své účetnictví v průběhu pontifikátu papeže Jana Pavla II. v roce 1981, aby vyvrátil spekulace o kumulování majetku.
