Prohlášení Jana Švejnara (11.9.2012)V reakci na četné dotazy oznamuji, že jsem se rozhodl neúčastnit této volby prezidenta České republiky. Plánuji se i nadále aktivně podílet na veřejném životě naší země. Zejména cítím potřebu se intenzivně věnovat výzkumu a tvorbě hospodářské politiky, která je v současné krizi klíčová pro další vývoj České republiky, Evropy a globální ekonomiky. Budu proto pokračovat ve své akademické činnosti na CERGE Univerzity Karlovy a v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, v poradenské činnosti a v práci ve správních radách podniků a neziskových organizací. Budu též nadále působit jako profesor a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Rád bych touto cestou poděkoval spoluobčanům, kteří mi vyjádřili podporu ať už osobně anebo v průzkumech veřejného míněni, jakožto i sponzorům, kteří mi nezištně nabídli finanční pomoc pro případnou kampaň. |
Dnešním prohlášením tak ukončil několikaměsíční váhání kolem své kandidatury. V roce 2008 Švejnar ve vypjaté parlamentní prezidentské volbě těsně prohrál s Václavem Klausem. O nominaci Švejnara do nynější volby prezidenta uvažovala ČSSD. Švejnar ale v květnu prohlásil, že pokud by kandidoval, byl by nestranickým kandidátem. Svůj zájem o Hrad ale v dalších měsících nepotvrdil a nedělal ani žádné kroky v kampani. V červenci oznámil, že o své účasti ve volbě rozhodne během léta.
Švejnar se v průzkumech veřejného mínění před volbou prezidenta pohyboval na předních příčkách. V posledních měsících jeho podpora sice klesala a na druhém místě ho ve většině průzkumů vystřídal expremiér Miloš Zeman, stále se ale pohyboval kolem třetího místa. Někdejšímu úřednickému premiérovi Janu Fischerovi, který je zatím největším favoritem volby, Zemanovi a dalším kandidátům, tak nyní ubyl vážný soupeř v souboji o Hrad. Zájem o funkci prezidenta ohlásilo již přes 20 kandidátů.
Jan ŠvejnarJan Švejnar se narodil 2. října 1952 v Praze; v roce 1970 odešel za rodiči do Švýcarska a posléze sám do USA. Získal bakalářský titul na Cornellově univerzitě (USA; 1974) a magisterský titul na Princetonské univerzitě (USA, 1976), kde v roce 1979 obhájil i doktorát. Stal se postupně odborným asistentem a později docentem na Cornellově univerzitě (1978-1987), poradcem OECD v Paříži (1983-1984), profesorem na Pittsburgské univerzitě (1987-1996), ředitelem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR (1992-1999), spoluředitelem Programu transformací ve Středisku pro výzkum ekonomického řízení v Londýně (1995-2001), ředitelem Institutu Williama Davidsona při Michiganské univerzitě (1996-2004), profesorem na Michiganské univerzitě (1996-2012), členem dozorčí rady GE Capital Bank (1999-2003). V současnosti působí jako konzultant Světové banky (od roku 1984), předseda řídící a dozorčí rady CERGE-EI (od roku 1991), člen poradního sboru Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD; od roku 2003), předseda dozorčí rady ČSOB (od roku 2003; pozastaveno od listopadu 2007 do března 2008), člen Národní ekonomické rady vlády (NERV; od roku 2010), profesor na Kolumbijské univerzitě (od roku 2012) a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě (od ledna 2012). Není a nebyl členem žádné strany. O jeho angažmá v české politice se spekulovalo mnohokrát, nejvážnější byla jednání po pádu vlády Václava Klause v roce 1997, tehdy se ale nakonec premiérem stal Josef Tošovský. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008, podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie, ve třetím kole druhé volby zvítězil Klaus. Na podzim 2009 jej Strana zelených navrhovala na funkci eurokomisaře. |
