Pokud se podle studie nepodaří snížit schodky, stoupne vládní dluh z nynějších 35 procent až na 70 procent hrubého domácího produktu v roce 2020 a poroste stejným tempem nadále.
Maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují maximálně 60 procent HDP.
„Nejsme v situaci, že by nám hrozil kolaps jako v případě Řecka. Pokud ale nic neučiníme, zmeškáme šanci, jak reformu provést bezbolestně,“ uvedl Švejnar.
Studie uvádí jako příklad reformních kroků postupné zrušení státní podpory stavebního spoření nebo změnu celého procesu tvorby státního rozpočtu včetně případných sankcí za nedodržení nastavených výdajových limitů.
„Oba dva dílčí návrhy umožní dlouhodobě snížit deficit zhruba o 22 miliard korun,“ uvedl spoluautor studie Vilém Semerák. Uvedená opatření sama o sobě podle něj stačí k poklesu strukturálního deficitu veřejných financí pod tři procenta. Zrušení podpory stavebního spoření by bylo podle studie spojeno s postupným snižováním limitu státní podpory s datem uzavření smlouvy z dnešních 3000 korun ročně každý měsíc o 50 korun až k nule. Tím by se omezil výrazný nárůst nově uzavíraných smluv, jak tomu bylo před snížením podpory v roce 2004. Zrušení podpory autoři odůvodňují i tím, že podněcování domácností ke spoření plní stavební spoření velmi omezeně.
U změny rozpočtových pravidel studie navrhuje přísněji vymáhat dodržování střednědobých výdajových rámců; ty v minulosti dodržovány nebyly. Návrh IDEA počítá s tím, že by se v prvním povolebním roce schválil rozpočet na první rok a celkové výdaje na další tři roky. Oproti současnému stavu by výdajové rámce byly právně závazné a jejich změna by byla možná jen z předem stanovených důvodů. Problémem jsou podle studie příliš vysoké pravomoci poslanců pozměňovat návrhy zákonů. Kromě zrušení podpory stavebního spoření a reformy přípravy rozpočtu podle studie pomůže rovněž dlouhodobému udržení stavu veřejných financí změna pravidel zadávání veřejných zakázek, reforma důchodového systému, úspora v provozních výdajích státu nebo změna daňového systému.
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu vznikl loni v říjnu jako projekt Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Vede jej Jan Švejnar.
***
Nejsme v situaci, že by nám hrozil kolaps jako Řecku. Pokud ale nic neučiníme, zmeškáme šanci, jak reformu provést bezbolestně.
