PRAHA Vrátí se vysoká inflace a stane se hlavním problémem světové ekonomiky? Tato otázka nyní rozděluje ekonomy. Rychlý růst cenové hladiny naposledy tížil vyspělé tržní ekonomiky v sedmdesátých letech.
Rizikových faktorů je více - rostoucí náklady na pracovní sílu v Číně, zdražující komodity i nadměrná emise peněz v Evropě a USA. K poslednímu faktoru -vlády si navykly řešit problémy s pomalým růstem ekonomiky i zadlužením tak, že pošlou do oběhu další stamiliardové balíky eur či dolarů. Extrémním příkladem je listopadové rozhodnutí Fedu nalít jen tak do ekonomiky 600 miliard dolarů.
Inflaci nebude vyvolávat jen zvýšená peněžní nabídka, ale také zdražující komodity. Pokračující boom čínské ekonomiky, která si stále drží zhruba desetiprocentní meziroční tempo růstu, vysává ze světového trhu stále větší množství paliv, kovů a dalších surovin. Zprávy agentur z poslední doby tudíž vypadají následovně: Cena mědi po vánoční přestávce vystoupila na nový rekord 9550 dolarů za tunu, od počátku roku zdražila o 29 procent. Výrazně podražily také nikl, cín, stříbro a zlato.
Také cena ropy na světových trzích v letošním roce dál rostla, a sice o patnáct procent. Také australské černé uhlí, které z velké části směřuje právě do Číny, za jediný rok podražilo o 23,5 procenta. Rekord však drží ceny bavlny, klíčové suroviny pro oděvní průmysl. Ty za jediný rok vzrostly na dvojnásobek.
Továrnou světa je dnes především Čína. A čínští dělníci již nechtějí žebráckou mzdu, která stačí toliko na přežití. Chtějí si začít užívat života.
Například tchajwanský Foxconn, který ve svých čínských závodech zaměstnává přes 800 tisíc Číňanů, byl nucen zvýšit mzdy až dvojnásobně. Další velcí investoři v Číně jej následovali.
K tomu je třeba přičíst dlouhodobé posilování čínského jüanu, který jen za posledních pět let zpevnil vůči dolaru o 20 procent a vůči euru o téměř 14 procent. Klišé o velmi nízkých nákladech na výrobu v Číně se pomalu, ale jistě stává minulostí.
Z rostoucích nákladů nebudou mít radost ti, kdo se neobejdou bez počítače. Podle aktuálních informací Českého statistického úřadu pochází z Číny 78 procent dovozu notebooků, 64 procent monitorů a 56 procent stolních počítačů. Z nejlidnatější země světa pochází také značná část importu mobilních telefonů, hraček, sportovních potřeb, oblečení a obuvi.
