BRNO Vědci chtějí pro Brno získat unikátní synchrotron, technologii, která funguje jen na osmnácti místech Evropy. Ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek zdůrazňuje, že tento mimořádně prestižní projekt by sloužil pro celou střední Evropu.
* LN Navrhujete projekt za víc než pět miliard korun. Jaký smysl vlastně má?
Je nezastupitelný při výzkumu i při vývoji nových technologií. Zařízení má průměr kolem dvou set metrů a jeho srdce tvoří urychlovací trubice - přeneseně jakási velká zářivka o průměru kolem sta metrů. Soustavou magnetů a dalších technologií se v ní urychlují elektrony tak, že generuje světlo s velice širokým rozsahem vlnových délek a jedinečnými vlastnostmi. Umožňuje například identifikovat chemické látky či prvky s velkou přesností. Stejně tak například dává šanci vytvořit mikrosvazek zaostřený do velice malého prostoru.
* LN Ve kterých oborech jej lze využít?
Stručně řečeno prakticky ve všech. Od věd o živé přírodě přes materiálové obory až třeba po některé společenskovědní obory. Například v archeologii s ním lze zkoumat vzorky; s pomocí světla ze synchrotronu a navazujících technologií lze například přečíst knihu, aniž bychom ji otevřeli. To není žádná hříčka, je to důležité například v případě, kdy by se taková kniha mohla po otevření rozpadnout. A nesmíme mluvit jen o vědě, musíme zmínit i průmyslové technologie - zkoumat lze strukturu biomolekul například při vývoji nových léčiv, při velmi přesných měřeních, pomůže rozvoji mikroelektroniky a nanotechnologií. Právě synchrotron nám umožňuje díky intenzitě světla sledovat podrobnosti i takových procesů, jako je tuhnutí oceli.
* LN Dosud se tuzemští vědci ve své práci bez vlastního synchrotronu obešli?
To v žádném případě. Naši vědci musejí využívat zahraniční - a v Evropě jich jsou jen necelé dvě desítky. Nejbližší je v severoitalském Terstu, kde na synchrotronu Elettra mají naši vědci dokonce jednu stanici. Další funguje například v Berlíně, jezdí se také do dalších měst, dokonce i do Ameriky. Na synchrotronech je převis poptávky dvojnásobný až trojnásobný, uspějí jen nejlepší projekty.
* LN Kdo by určoval, co se bude zkoumat v Brně?
Stejně jako v zahraničí by vznikla komise, která by vybírala projekty, které budou mít pro naši vědu největší přínos. To je totiž obrovský přínos synchrotronu - zabraňuje nejen odlivu našich vědeckých kapacit do zahraničí, ale láká sem mozky zvenčí. A i když pak tito vědci a výzkumníci odjedou, jejich práce tu zůstane. O tom, co přesně se bude v Brně zkoumat, se zatím rozhoduje - teď jednáme celkem o čtrnácti stanicích, v budoucnu jich může být až 33, přičemž některé se dokonce mohou rozdvojit.
* LN O dotaci na postavení ale chcete žádat z nejproblémovějšího programu dělení evropských peněz, z kapitoly Věda a výzkum, spravovaného ministerstvem školství. Neohrožuje vás současné bezvládí v resortu?
To je zásadní problém. Tento operační program nejen není přijat Evropskou komisí, ale ani připraven na tuzemské úrovni. Potřebovali bychom, aby byl přijat a schválen, abychom vůbec mohli náš projekt podat. Máme podporu od zástupců Evropské komise, ale chybí nám podpora v tuzemsku.
* LN Proč by vlastně měl synchrotron vzniknout v Brně a ne třeba v Praze?
Brno je oblast s povolenou podporou, Praha na podobnou dotaci šanci nemá. Brno je velké město s řadou univerzit a výzkumných ústavů, programově se soustředí právě na vědecké obory, které se synchrotronem úzce souvisí. Má navíc velice výhodnou polohu, v okolí dvou set až tří set kilometrů jsou hlavní města Praha, Bratislava, Vídeň, Budapešť. Polsko sice uvažuje o vlastním zařízení v Krakově, ale náš by měl být pro celou střední Evropu, běžná praxe je ale taková, že k připraveným specializovaným stanovištím jezdí lidé z celé Evropy i ze zámoří.
* LN A pokud těch pět miliard nedostanete?
Abych byl přesný, ta částka je asi 5,45 miliardy korun. Z ní by 85 procent měla dát Evropská unie a patnáct procent Česká republika. Pokud by se nepodařilo získat tolik, budeme jednat o případné redukci, i když ta je možná jen nepatrně. Nicméně podpora Evropské komise, kterou nám tento týden vyjádřil Robert Jan Smits z Generálního ředitelství pro velké výzkumné infrastruktury, naše šance posouvá velice vysoko.
***
Synchrotron v Brně ponese název CESLAB
Brněnský synchrotron by měl vyrůst na Černovické terase. Ponese název CESLAB podle zkratky Středoevropské synchrotronové laboratoře. Zařízení není nebezpečné, pracuje pouze se světlem, takže neohrožuje své okolí. Pokud se podaří projekt schválit, mohlo by fungovat v roce 2013.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
