Svou kvalitou vynikají části věnované diplomatickým snahám prezidenta Beneše o zahraničněpolitické zajištění státu a přípravu pozdějších reforem. Jejich autor Vít Smetana vyvrací se znalostí dostupných pramenů a literatury často obhajované přesvědčení, podle něhož pro československou politickou reprezentaci neexistovala jiná reálná možnost než spojenectví se SSSR. Popřen je i argument, že jí v situaci, kdy si velmoci rozdělily Evropu, nic jiného nezbývalo. Monumentální, u nás stále ještě populární obraz Beneše jako reálně a odpovědně uvažujícího státníka a myslitele nahrazuje obrazem tragické postavy, která se mýlí ve strategických předpokladech i taktických plánech, zbytečně a přemrštěně „podlézá“ svému novému spojenci v Moskvě a pochybnosti, které se jí v jasnějších chvílích přece jenom zmocňují, usilovně zahání.
Jakkoliv přesvědčivě autorovy závěry znějí a jakkoliv pevně jsou podloženy, jeho výkladu by prospěl pokus více pochopit Benešovy motivy a ambice. Třebaže nakonec neúspěšný a poražený, snad to přece jen nebyl takový zoufalec, jak by se mohlo zdát. Vždyť již sama obnova Československa v podobě, v jaké k ní došlo, byla nesporným úspěchem. Navíc koncentrace na politicko-diplomatické Benešovy kroky navozuje dojem, jako by především právě jeho chyby zavlekly zemi do područí SSSR a komunistů. Jestliže svižně napsané kapitoly „diplomatické“ inspirují k úvahám, kapitoly „vojenské“ zřejmě nadchnou jen skalní milovníky válečných dějin v jejich dnes již poněkud archaickém podání. Všichni ostatní čtenáři se ztratí ve změti názvů armád, armádních skupin, brigád a jmen jejich velitelů. Válka je vykreslena jen jako jeviště, na kterém se pohybují vojevůdci se svými šiky. Moderní válka ale postihuje veškeré obyvatelstvo, dopadá na hospodářství, mění sociální poměry, odráží se v kultuře a hodnotové sféře. Tyto její vlivy by měla dnešní historiografie zachytit.
Téměř úplná rezignace na tyto roviny a soustředění se na klasická diplomaticko-vojenská témata představují hlavní problém knihy. Autoři je sice v úvodu přiznávají a vysvětlují. Nic tím však nemohou změnit na tom, že na otázku, proč byla poválečná svoboda tak „draze zaplacená“, jejich dílo neodpoví.
***
LITERATURA FAKTU
VYŠLO ČESKY
Draze zaplacená svoboda
Jaroslav Hrbek, Vít Smetana Vydalo nakladatelství Paseka, Praha 2009. 351 + 358 stran.
