Tvářil se ale rozpačitě.
„Nějak neumím běhat ráno. Dneska jsem se cítil hrozně, protože tady usínám až ve dvě po půlnoci a vstávat jsem musel už v osm. Předvedl jsem šedesát procent z toho, co umím. Navíc je tady hrozné horko. No co, důležité bylo přežít rozběh, takže – vlastně jsem spokojený,“ usmál se konečně.
„Další běhy budou večer, kdy fouká vlažný vítr, to je lepší,“ dodal třiadvacetiletý dlouhán. A jak se dopolední start na českém rekordmanovi projevil?
„Stál jsem u bloků a koukal do prázdna, vůbec jsem necítil obvyklou jiskru. Mrzí mě to, protože je to můj první start na olympiádě a já tam stojím jako na přeborech kraje Vysočina. Ale přijde to,“ sliboval letos nejrychlejší Evropan (13,29).
Předsevzetí do dalších dní je v jeho případě jasné.
„Jsem moula, že neumím pořádně spát, ale teď začnu vstávat až ve dvanáct. A trenéra, pokud za mnou přijde před desátou, vyhodím,“ zmínil se smíchem svého kouče Luďka Svobodu. „Na spánek by bylo dobré pivo, ale to nepiju. Jako Moravákovi mi tady chybí vínko,“ přemítal rodák z Budišova u Třebíče.
Novotný – nemluvný parťák V olympijské vesnici sdílí pokoj s dálkařem Romanem Novotným. „Lepšího parťáka jsem si přát nemohl, je to velký flegmatik. Když postoupil do finále, povídal: Dobrý, no, jsem tam. Ale určitě měl obrovskou radost. S ním si hodně pokecám. Tak co? Hm, dobrý. A ty? Nic moc,“ smál se Svoboda.
„Ve čtvrtfinálovém závodě chci udělat nový rekord. A taky chci do finále. Je na čase, protože mi přijde, že se tady zatím spíš poflakuju,“ povídal.
O autorovi| jak (od zpravodaje LN v Číně)
