BERN/PRAHA Na předvolebních plakátech před téměř dvěma lety měli bílé ovečky, které z vlajky s helvetským křížem vystrkovaly černou ovci. Švýcarská lidová strana (SVP) tak chtěla naznačit, jaký má názor na imigraci do země. Volby vyhrála. Nyní je sice v opozici, stále je ale největší stranou v zemi. A chystá další krok, který má širokou podporu. Chce, aby v této alpské republice neexistovaly žádné minarety.
Podle Ulricha Schülera, poslance za SVP a jednoho z vůdců protiminaretového hnutí, jsou tyto stavby spíše politické než náboženské. „Jsou to symboly, které znamenají touhu islámu po moci, což se vůbec neslučuje se svobodami, které zaručuje naše ústava,“ citoval Ulricha Schülera britský list The Independent. Ve Švýcarsku žije asi 400 tisíc muslimů, většina z nich pochází z Turecka, Bosny a Albánie. Protiminaretová kampaň byla zahájena již před dvěma lety. Švýcarské pravici se nyní ale podařilo sehnat pod petici, která tyto stavby odmítá, už více než 100 tisíc podpisů. O minaretech se díky tomu bude rozhodovat dokonce v celonárodním referendu, které se uskuteční na konci listopadu.
Ještě před tímto referendem by ale chtělo protiminaretové hnutí dosáhnout určitého menšího vítězství. A sice zabránit výstavbě minaretu v městečku Langenthal, kde žije asi 14 tisíc lidí, z nichž osm procent tvoří muslimové. „S výstavbou mešity a minaretu souhlasili zástupci všech politických stran ve městě,“ uvedl starosta Langenthalu Thomas Rufener.
Plánovaný minaret by měl být vysoký asi devět metrů. Zástupci hnutí ale již proti této stavbě podali stížnost a věří, že uspějí. „Možná že v Paříži či v Berlíně platí jiné zákony týkající se mešit a minaretů, my je ale tady ve Švýcarsku nechceme,“ uvedl švýcarský poslanec Ulrich Schüler.
Podle Ahmeda Sadaqata, imáma mešity v Curychu, příznivci pravice nerozlišují mezi islámem a terorismem. „Měli by si uvědomit, že muslimové v této společnosti prostě žijí. Měli by konečně přijmout tuto realitu,“ prohlásil Sadaqat.
Problémy s výstavbou mešit řešilo v posledních letech více evropských zemí, například Británie, Německo, Francie či Nizozemsko. Odpůrci těchto staveb tvrdí, že by se mešity mohly stát symboly islamizace, bezpečnostní hrozbou či že by minarety mohly poškodit siluety měst. Muslimové ale všechny tyto argumenty odmítají.
Podle Bekira Albonga z Tureckoislámské náboženské společnosti v Kolíně nad Rýnem se ti, kteří v mešitách spatřují projevy muslimského separatismu, mýlí. „Snaha muslimů postavit si modlitebny znamená, že se chtějí cítit jako doma a žít se svou vírou v harmonii se společností, kterou přijali za svou,“ citovala Albonga agentura Reuters.
***
„Minarety jsou symboly, které znamenají touhu islámu po moci, což se vůbec neslučuje se svobodami, které zaručuje naše ústava.“
„Snaha muslimů postavit si modlitebny znamená, že se chtějí cítit jako doma.“
