Náš syn šikanoval spolužáka. Jako rodiče máme tendenci zařídit to pokud
možno tak, aby vyvázl bez dvojky z chování, která by mu znemožnila jít
na gymnázium. Na druhou stranu nechceme, aby měl dojem, že mu vše projde. Co máme dělat? Vaše odpovědi
Když je to hajzlík, ať se v tom vymáchá. Jestli to teď vyžehlíte, tak za pár let u vás zazvoní policie, že někoho pobodal na zábavě. Nejlepší rada: běžte za odborníky.
Petr
Dětí je málo, míst na gymnáziích dost. Myslím, že dvojka z chování mu přístup na gymnázium neznemožní, když bude mít dobrý prospěch a dobře udělá přijímačky. Takže se nemusíte zastávat syna víc, než je nutné, protože by opravdu neměl mít dojem, že mu všechno projde. I když ještě důležitější než trest je to, aby syn sám vnitřně uznal, že to dělat neměl.
Lída
Nejdůležitější je pořádně to s ním probrat. Váš syn má nějaký problém a ten se projevil šikanou. Je třeba zjistit, co to je. Přistupte k němu otevřeně, potřebuje vědět, že jste na jeho straně, i když udělal chybu. Pokud to ovšem jako chybu chápe. Co se týče školy, snažila bych se dohlédnout na spravedlivé řešení případu. Dvojka z chování je dle mého spravedlivý trest.
Dominika
Dneska vaše robátko šikanuje spolužáka. Až mu bude dvacet, bude chtít vaše úspory, luxusní auto apod. A pokud chlapečkovi nevyhovíte, budete se mít na co těšit. Co tedy dělat? Především přiznat selhání (nemlžit!), řádně se omluvit, případně spolužáka odškodnit. Poděkovat profesorům a řediteli, že se starají o to, aby byla škola bezpečná. Dovést syna k poznání, že dvojka z chování je naprosto spravedlivý trest. Nic nežehlit, ale doma dát najevo, že ač vás synovo jednání trápí, máte ho přesto pořád rádi.
Markéta
Jak to vidí Akademie LN
Pokud se opravdu jednalo o šikanu, neměli byste se snažit syna přehnaně chránit. Musí pochopit, že udělal chybu a že za chyby se platí. Dvojka z chování mu přijetí na gymnázium nejspíš neznemožní, ale upozorní ho, že společnost, v níž žije, má pevně daná pravidla, která není radno porušovat. Pokud byste se úspěšně přičinili o to, aby syn nepocítil ze strany školy žádný nebo téměř žádný trest, mohl by se podobně nepřijatelně chovat i v dospělosti.
V klidu se synem promluvte, neodsuzujte ho, snažte se zjistit, proč šikanoval, jak se při tom cítil, jak se cítí teď. Přimějte ho zamyslet se, jak se asi cítí jeho oběť. Pomůže mu to pochopit situaci a pravdivě se s ní vyrovnat. Samozřejmostí je omluva a odškodnění šikanovaného.
