Rudá jízda, soubor povídek Isaaka Babela (1894–1941), docela určitě patří ke knihám, které tvoří kánon literatury 20. století.
Výsměšné, kruté povídky, ve kterých praskají požáry a duní koňská kopyta, Babel snad poprvé zapsal v roce 1920 při tažení Buďonného první jízdní armády přes Halič a Volyň. Sám v kůži vojína Ljutova čelí palbě, jako „molokán“ se účastní bojů, aniž by sám zabíjel. Popisuje krvelačnou veselost ruských jezdců, úděsnou bídu venkova, pronásledování haličských Židů. Polsko, které se právě otřásá a hoří, neboť bolševici mu z ruských stepí přivezli svoji „strašnou svobodu“.
Kniha se v překladech Jana Zábrany vryla do české literatury už při svém prvním vydání v roce 1958. „Byl bych velmi ochuzen, kdybych se nesetkal s Babelem a jeho Rudou jízdou. Někdy si myslím, že lze umřít na bolest, kterou způsobuje Babelovo slovo,“ pravil Bohumil Hrabal. Na svá slova ovšem zemřel sám Babel. Stalin ho nechal popravit v roce 1940. Skvělé je, že Argo nyní Rudou jízdu vydává v kompletu obsahujícím další prózy ruského mistra.
***
Isaac Babel: Rudá jízda, Argo, 2010
