„Můj otec byl obchodník, teď jsem obchodník já. Žiji tady na jihu a mám to tady na jihu rád. Chci tady zůstat a chci tady odejít do hrobu,“ říká Akasha a s obavami přemýšlí, co bude poté, až se Jižní Súdán po referendu oddělí od severu. „Změní se úplně všechno. Moje rodina se mě teď ptá, co s námi bude?“ Podobné starosti mají stovky dalších obchodníků ze severu, kteří tvoří v jihosúdánské metropoli Džubě nevelkou, ale velice vlivnou komunitu. Od svého okolí se odlišují nejen etnicky, ale i svojí vírou, když na převážně křesťanském a animistickém jihu vyznávají islám. Ten je naopak jasně dominantním náboženstvím na severu. Akasha stejně jako mnozí další tvrdí, že v Džubě to nebyl nikdy problém. „Mohli jsme chodit do mešity ve dne v noci. Nikdy tu nebyl s náboženstvím žádný problém,“ uvádí jiný muslim, Abdullah Mohammed Abu Bakr, který na jih přišel z Núbijských hor na severu země v roce 1981 a i on tady našel nový domov.
„Dá se tu dělat byznys“ Není to ale tak úplně pravda. V roce 2005, kdy jihosúdánský lídr John Garang zahynul při havárii helikoptéry, napadli během následných nepokojů zdejší rodáci obchody lidí ze severu a mnoho jich zničili. Teď však atmosféra před referendem vypadá zcela jinak. Tím, že súdánské centrální úřady daly už předem najevo, že nebudou bránit vyhlášení samostatnosti v případě kladného výsledku referenda o odtržení jihu, není v ulicích Džuby cítit žádné napětí. V to, že během referenda ani po něm nedojde k ozbrojeným střetům, které by přerostly v další pokračování občanské a etnické války, jež si do míru v roce 2005 vyžádala na dva miliony obětí, věří i 46letý Al Safi Mohammed Barier. Ten přišel za obchodem do Džuby před pětadvaceti roky a prožil zde i roky bojů mezi vládními vojsky a separatisty z jihu. „Absolutně vylučuji, že by teď mohlo dojít k válce. Neměla by z toho užitek ani jedna ze stran,“ dodává.
Přesto, že v nové zemi budou muslimové zřejmě jen trpěnou menšinou, které bude možná leckdo připomínat, že jsou přistěhovalci ze severu, mnoho se jich odejít nechystá. Důvod je zřejmý. Očekává se, že jih, kde je většina z velkých zásob ropy, půjde v příštích letech ekonomicky rychle nahoru. Myslí si to i 35letý Mohammed Miskeen, který v Džubě prodává mobilní telefony. „Dá se tu dělat byznys, mnohem víc než na severu. Práce je tady.“
