Pikantní na celé věci je především fakt, že 12. října se na startu Velké objeví i jeho syn Josef. Poprvé a naposledy. Josefa Váňu staršího totiž zřejmě čeká poslední dostih v životě.
„Přál bych mu, aby pošesté vyhrál a zakončil to,“ povídá syn. „Je to můj táta a mám už o něj trochu strach. Má už přece jen svůj věk.“
Váňa starší, který svoji první Pardubickou vyhrál před 21 roky v sedle legendárního ryzáka Železníka, připouští, že o konci kariéry skutečné vážně uvažuje: „Náš Pepča si asi myslí, že bych to ve svém věku už nemusel ustát. Už před kvalifikací na Pardubickou jsem si říkal – když teď, ty starej blbe, nevyhraješ, tak už při Velké Juventuse nepojedeš. No, a mně se vyhrát povedlo... Moje kariéra se už ale skutečně uzavírá, i když posledních 14 dní mě kupodivu vůbec nic nebolí... Ideální by bylo, kdybych vyhrál a pak skončil...“ Manželka Pavla: Naposledy Váňův zdravotní stav, poznamenaný záplavou zranění, zneklidňuje i jeho manželku Pavlu.
„Vím moc dobře, jak na tom manžel zdravotně je, a proto také vím, že jede poslední Velkou v životě. Moc bych si přála, aby za cílem slezl a celému národu řekl: Děkuji, že jste mně celý život tak fandili, ale dnes to bylo opravdu naposledy. On sice vypadá pořád úžasně a je to ohromný bojovník a srdcař, ale všechno jednou končí...“
Váňa starší se o historické vítězství pokusí s Juventusem, s nímž jeho syn loni skončil pátý. Váňa mladší zase zkusí štěstí s Decent Fellow, který dosud pokaždé na Velké skončil na stupních vítězů.
Oba Váňové se prý před startem špičkovat nehodlají, jen si popřejí štěstí.
Dost možná, že ve své mysli občas spřádají i snad až kýčovité představy o tom, jak do cílové rovinky cválají bok po boku a přetahují se o první místo.
„Kdyby se to skutečně stalo, tátu bych dopředu nepustil,“ řekne pevně Váňa junior. „Sice mu přeju, aby vyhrál, ale na cílové rovince bychom si to pořádně rozdali. Nějak to ale dopadne.“
Jeho otec tvrdí, že pro šesté místo si do Pardubic rozhodně nejde, a dodává, že nejintenzivněji bude z rodiny prožívat dostih určitě manželka: „Bude chudák celá zelená strachem, aby se nám něco nestalo. Ale podvědomě bude asi víc fandit synkovi. Třeba i proto, že jeho táta už toho dokázal celkem dost. Ale spíše si asi bude přát, abychom to oba přežili ve zdraví.“ Pavla Váňová ale manžela svým názorem možná překvapí: „Náš mladej Pepča má ještě všechno před sebou; proto budu hrozně přát manželovi, aby se mu povedlo pošesté vyhrát. A kdyby si to doopravdy rozdali o první místo mezi sebou, bylo by to i pro mě úžasné. Hlavně ale proboha, ať tenhle dostih manžel ve zdraví přežije. Opravdu na tom není moc dobře...“
