Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Tahanice o Bertramku pokračují

Česko

PRAHA Mozartovou návštěvou ozdobená vila Bertramka, která je tradiční atraktivní kulturní památkou Prahy, se stala předmětem majetkového sporu už několikrát. Nejčerstvější vývoj ukazuje, že neblahé dědictví minulého režimu bude ještě zřejmě dlouho kalit vztahy dalších generací.

Včera se odehrálo s napětím očekávané předání Bertramky z majetku Městské části Praha 5 do „rukou“ někdejšího předkomunistického majitele, Mozartovy obce. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze poté, co se vedl dlouhotrvající spor. Samotné předání Bertramky ovšem komplikuje fakt, že například stálá expozice přibližující působení manželů Duškových i zdejší pobyt Wolfganga Amadea Mozarta, stejně tak jako další vybavení, hudební nástroje, notový materiál, loutky a podobně, nepatří ani poslednímu majiteli, tedy Praze 5.

Při předávání majetku se tedy tento inventář vrací zapůjčitelům, přesněji Národnímu muzeu, respektive Muzeu české hudby a možná i dalším institucím. Také společnost Comenius, která Bertramku pro městskou část spravovala, uplatňuje nárok na vybavení, jež do objektu dosadila. V tom je patrně čerstvý důvod ke střetu se staronovým majitelem, Mozartovou obcí.

Podle vyjádření tiskového mluvčího Prahy 5 Radovana Myslíka se Praha 5 o kdysi zdevastovaný objekt starala, investovala do něj přes 42 milionů a patrně tyto investice bude žádat zpět.

Historie Bertramky je barvitá, kdysi byla zemědělskou usedlostí, kterou od rakouské Nadace Mozarteum zakoupila Mozartova obec v roce 1929. Už v té době byla ve špatném technickém stavu. V roce 1958 byla (možná z donucení) podepsána smlouva s Národním muzeem v Praze o užívání Bertramky. Minulý režim řešil nutnost údržby památky změnou vlastnictví...

Co bude s expozicí?

Rozplést postup vlastnických vztahů i prostředků, jež byly do objektu atraktivního nejen pro tuzemské milovníky hudby, ale rovněž pro zahraniční návštěvníky Prahy během let investovány, není určitě jednoduché. To, co nyní zajímá milovníky mozartovské tradice, je, zda historický areál Bertramky po vyjasnění všech nároků bude i nadále sloužit veřejnosti tak jako dosud. Tedy provozování hudby, pokračování ve staronové, nově zapůjčené nebo snad zcela nově vytvořené expozici.

Bertramka nesporně patří k tradičním pražským kulturním zastavením a je pochopitelné, že její vlastník a provozovatel bude chtít patrně uplatnit svou představu o její náplni. Přetahování se o nábytek a partitury není příliš důstojné, spíše má zřejmě celé dění vzbudit mediální pozornost.

Autor: