Dědic chce rumunský hrad Bran prodat, parlament se mu v tom snaží zabránit
BUKUREŠŤ Rumunským parlamentem hýbe spor o vlastnictví hradu Bran u Brašova. Část zákonodárců zpochybňuje právoplatnost restituce, v níž loni v květnu středověkou pevnost získal devětašedesátiletý newyorský architekt Dominic Habsburg. Jak uvedl zpravodajský server BBC News, chtějí mu tak zabránit, aby hrad ze 14. století prodal. Hrad je znám tím, že na něm údajně pobýval krvežíznivý kníže Vlad, který inspiroval spisovatele Brama Stokera v roce 1897 k vytvoření postavy upírského hraběte Drákuly. Jedním z nich je i opoziční poslanec Dumitru Ioan Puchianu, který tvrdí, že navrácení hradu do rukou člena habsburského rodu,bylo nezákonné kvůli procedurálním chybám. Potomek poslední držitelky kněžny Ileany proto podle jeho názoru nemá právo s touto památkou nikterak nakládat, tedy ani ji prodávat. Potomek z německého královského rodu na počátku roku rumunské vládě nabídl, že hrad převede zpět na stát za 78 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun). K prodeji ho pravděpodobně nutí příliš vysoké náklady na údržbu sídla. Ministři však tuto částku označili za příliš vysokou.
Habsburg opět na ulici
V reakci na současné diskuze v rumunském parlamentu pohrozili právníci newyorského architekta, že na Rumunsko podají žalobu o 210 milionů dolarů (téměř čtyři miliardy korun), pokud by mu vláda upírala právo hrad prodat. Habsburg označil snahu parlamentu o zbavení dědictví za „strašnou nespravedlnost“, uvedl zpravodajský server BBC.
„Opět žiji ve strachu, který jsem zažil jako dítě, když jsem byl se svou rodinou nucen opustit svůj domov a skončil jsem na ulici uprostřed zimy,“ popsal své pocity současný majitel hradu. Hrad, který leží uprostřed lesů v Transylvánských Alpách, 170 km na sever od Bukurešti, byl postaven před šesti sty lety na obranu proti vpádu tureckých nájezdníků. Byl královským sídlem babičky Dominika Habsburga královny Marie, která získala hrad jako dar od města Brašov. Marie ho nechala zrekonstruovat a zařídit. Pomáhal jí v tom architekt českého původu Karel Liman. Královna Marie (vnučka anglické královny Viktorie a ruského cara Alexandra II.) hrad milovala.
Po její smrti ho zdědila její dcera Ileana, která byla na hradě držena jako rukojmí postupující ruské armády na konci druhé světové války. V roce 1948 se hradu zmocnil komunistický režim a vlastníkem se stal stát. To trvalo až do loňského roku. Po šestiletém soudním sporu získal pevnost právě Dominic Habsburg, který na hradě vyrůstal a sídlo musel opustit jako dvanáctiletý. Tehdy odešel společně se svou rodinou do Švýcarska. Jelikož jim však nebyl udělen azyl, odstěhovali se později přes Argentinu do Spojených států.
Roku 1956 byl „Drákulův hrad“ zpřístupněn veřejnosti. Sídlo poutá díky Stokerovi a jeho novele zvýšenou pozornost, neboť je největší turistickou atrakcí v Rumunsku. Ročně přivítá přes 450 tisíc návštěvníků, které sem láká legenda o krvežíznivém knížeti. Vlad zvaný Tepeš (Nabodávač) však ve skutečnosti krev ze svých nepřátel nevysával, ale nechával je zaživa narážet na kůl. Na hradě také pravděpodobně strávil jen jedinou noc. Nicméně pověsti o Drákulovi dodnes živí většinu místních obchodníků.
Vláda loni dokonce zastavila projekt „upířího disneylandu“, který měl vyrůst u Snagova u Bukurešti, kde je kníže Vlad údajně pohřben. Dalším možným místem mělo být jeho rodiště - Sighisoara.
OBRÁZEK
Komu patří pověstný hrad Vlada III. Drákuly
Kamenná pevnost ze 14. století byla v roce 2006 60 letech státního vlastnictví vrácena Dominicu Habsburgovi, potomku bývalých rumunských vládců.
Někteří rumunští poslanci nyní zpochybňují platnost restituce, aby zabránili plánovanému prodeji pevnosti.
Listinou z prosince 1920 darovalo po město Brašov pevnost Bran, známou jako sídlo Vlada III. Drákuly rumunské královně Marii
Vlad III. Drákula zvaný Tepeš s rozkoší nechával své nepřátele napichovat na kůl
