* LN Šíří se zvěsti, že vás odvolají, a vy jste, vidím, v tak dobré náladě, v jaké jsem vás dosud léta neviděl. To je radost z toho, že po pěti letech skončila rekonstrukce historické budovy rozhlasu?
Nejen, rozhlasu se skutečně daří jako celku. Výsledky poslechovosti jsou nejlepší za poslední čtyři roky, i finanční výsledky jsou dobré, díky kázni našich koncesionářů. Také jsem velmi spokojen s týmem, který tu je.
* LNV úterý to bylo právě deset let, co jste byl zvolen ředitelem rozhlasu. Byla víc než půlmiliardová rekonstrukce sídla na Vinohradské tím hlavním, co jste za minulou dekádu vykonal?
Je to investičně nejvýznamnější akce. Nejdřív jsme museli vybudovat studiový dům v Římské, v roce 1999 měl podobu vyhloubené jámy. Pak jsme dokoupili rohový dům mezi Balbínovou a Římskou, čímž se vinohradský rozhlasový komplex uzavřel do ideální podoby. To umožnilo přestavbu historické budovy na Vinohradské. Teď 2. června proběhla kolaudace administrativní části, 9. června byla stvrzena. Druhého června 1999 bylo veřejné slyšení a 9. června týž rok jsem byl zvolen ředitelem. Taková magie čísel mně vhání úsměv do tváře. Neklaďme ale obří rekonstrukci na první místo v pohledu na konání Českého rozhlasu, vždy jsme se snažili, aby naše vysílání nikterak nepoznamenala.
* LN Co je tedy to stěžejní, co jste ve funkci provedl?
Postupné zavádění digitálního vysílání. To je ale na rozdíl od rekonstrukce závislé i na krocích řady subjektů vně rozhlasu. Uvnitř je celé rádio na novou éru připraveno. V éteru už máme sedm stanic, zatím je vysíláme v digitální síti s Českou televizí. Plnohodnotné vysílání pro rozhlasové stanice teprve přijde.
* LN Soukromá rádia si nedávno do zákona razantně prosadila řadu výhod, aby mohla digitalizovat co nejjistěji. Kdy se do digitálních sítí chystá Český rozhlas?
Můžeme okamžitě, nás legislativa nikterak nebrzdí.
* LN Kdy přesně začnete? Předpokládám, že digitální sítě budou na čas existovat vedle analogových, neboť na rozdíl od televizní digitalizace ta rozhlasová nebude probíhat na týchž kmitočtech.
Ano, nejspíš několik let budeme vysílat paralelně analog i digitál, ale jsme závislí na tom, jak se „uklidí“ na poli televizním. Až to bude jasné, až televize budou usazeny na svých digitálních kanálech a opustí analogové, přijde čas pro nás. Ještě tak tři roky budeme ve vyčkávací pozici, pak to půjde rychle.
* LN Jak se bude postupovat?
Existuje několik variant. Jeden způsob dělí Českou republiku na dvě části, moravskou a českou, v jiném je zas postup obdobný jako u České televize. Ze společné sítě s ČT, v níž nyní vysíláme (koncem srpna má být dostupná už třem čtvrtinám obyvatel - pozn. red.), se jednoho dne jistě oddělíme. Český rozhlas by na sebe v oblasti rozhlasové digitalizace rád vzal roli průkopníka a jak s oblibou říkám, táhne radlici pokroku kupředu.
* LN Za vašich deset let ve funkci ovšem klesl tržní podíl Českého rozhlasu z třetiny zhruba na čtvrtinu vůči komerčním stanicím.
To je pravda. Spíš než oslabení rozhlasu je ale v absolutních číslech třeba vidět posílení vlivu privátních rádií.
* LN Neoslabí technologická změna Český rozhlas ještě víc?
Nové technologie přinesou možnost rozšíření programové nabídky. Jsem přesvědčen, že význam Českého rozhlasu ještě poroste. Jestliže se lidé budou moci orientovat na specifické druhy programů, bude to pro nás prostředí ještě výhodnější.
* LN Jak se podle vás s digitalizací změní tržní podíl Českého rozhlasu? Ředitel ČT Jiří Janeček čeká, že zmnožením kanálů v digitálním prostředí se naopak umenší podíl, který veřejnoprávní televize na trhu dosud má.
Ctím názory kolegy Janečka, ale mám názor opačný. Právě u rozhlasu je důležitá pestrost nabídky. Posluchači si žádají nové, tematicky specializované programy, ale zatím je nemůžeme uspokojit, počet analogových kmitočtů je přísně omezen. Ale až tato bariéra padne, význam rozhlasu poroste.
* LN Už před několika lety jste předpokládali spustit „jazykovou“ stanici Lingua, mluvilo se i o stanicích jako už existující D-Dur, jejichž provoz je v podstatě automatizován, tudíž je levný.
Na tom všem pracujeme. Výčet bych mohl rozšířit, připravujeme třeba stanice, které by se měly zabývat konkrétními druhy hudby. Víc ale zatím říkat nechci.
* LN Měly by se objevit v digitálních sítích za zmíněné tři roky jako úzce specializované?
Samozřejmě; kromě internetu, na němž experimenty s novými stanicemi poběží, nemáme jinou distribuční síť. Ta zatím nejdůležitější, analogová, je kapacitně vyčerpána.
* LN Kdy experimenty začnou?
Do konce roku musíme mít podle mého zadání hotové dvě hudební stanice, testování tedy proběhne ještě letos.
* LN Díky novele, kterou teď předkládá úřadující šéf Strany zelených poslanec Ondřej Liška, by se mohl Wave vysílající už jenom digitálně vrátit zpět do analogu.
Budu o to bojovat. Pro mě to je dodnes nezahojená rána, která mě stále bolí. Je to krok zpátky, který jsme byli přinuceni udělat. Vůči mladým lidem to byla bezohlednost.
* LN To ale bylo vaše rozhodnutí. Mohl jste být tvrdší, neposlechnout Radu Českého rozhlasu a Wave z analogu nestáhnout. Ostatně jako analogovou stanici jste ho sliboval už v kandidátském projektu z roku 1999.
Jistěže jsem si mohl stát na svém, ale rada mi tuto věc uložila. Přesně jsem věděl, že to je místo, které mou pozici velmi velmi oslabuje. Tudíž jsem rozhodl s nadějí, že se vrátí rozum a pomůže nám s minimální legislativní úpravou - celá kolize totiž vznikla kvůli nejednoznačnému výkladu zákona - dostat stanici do éteru, kam prokazatelně patří, kde je mnoho let žádána.
* LN Tedy abyste nebyl odvolán, raději jste stáhl Wave z analogu.
To je příliš tvrdě řečeno. Do kroků kontrolního orgánu tak hluboce nevidím.
* LN Nepodařilo se vám zatím dotáhnout přeformátování stanic tak, aby se mezi nimi přelévali posluchači podle věku. Pokusil se o to váš programový ředitel Jaromír Ostrý, ten to ale nedokončil. Črtal určitou linku od Wave přes Radiožurnál k Praze...
Jestliže nemám Wave, de facto nemám začátek, odkud mám přelévat to dobře myšlené a vámi hezky naformulované dění. Stanice máme spíš rozdělené podle témat, což se shodou okolností váže ke skupinám určitého věku, takto nám to vyhovuje. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom na počátku měli významnou celoplošnou stanici, která přitáhne posluchače nejnižšího věku.
* LN Wave pro mladé by tedy měl být ideálně celoplošný nebo pokrývat aspoň univerzitní města?
Nápad to není nový a je průchodný. Rádi bychom touto stanicí postihli významné aglomerace. Z kmitočtových přídělů, které má Český rozhlas pro své celoplošné stanice, jsme schopni vyšetřit několik frekvencí a vybudovat z nich síť, jež by pokrývala asi čtyřicet procent republiky. Jedná se o pět vysílačů, rádi bychom byli zas v Praze, začali v Plzni, zajímá nás Brno i Ostrava a Hradec Králové.
* LN Radiožurnál jste plánoval pro lidi mezi 30 a 50 lety, bývalá ředitelka Barbora Tachecí přitom usilovala též o mladší publikum. Kam stanice směřuje teď?
Až na připomínky k hudebnímu formátu jsme našli přesné uspořádání programu a ocenění v podobě poslechovosti se dostavilo. Stanice vysílá pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Orientačně říkáme od třiceti do padesáti, ale na obě strany je značný přesah.
* LN Mise ředitelky Tachecí, která loni na Radiožurnálu provedla převratné změny, byla tedy podle vás z programového hlediska úspěšná?
Z programového hlediska to nebyl omyl.
* LN Před lety jste mluvil o tom, že rozhlas v digitálních sítích nabídne ilustrované multimediální vysílání, tedy kromě zvuku i obraz či video. Chcete dál jít touto cestou?
Celou tuto multimediální oblast jako takovou vnímáme experimentálně. Je to vývojová větev, na níž si něco ověřujeme. Chceme být připraveni na možnost takové komunikace s posluchačem, pokud se ukáže, že to je vhodné. Bylo by nešťastné na to přijít a zjistit, že nám ujel rychlík.
***
Rádi bychom měli významnou celoplošnou stanici, která přitáhne posluchače nejnižšího věku. Z kmitočtových přídělů Českého rozhlasu jsme schopni vyšetřit pět frekvencí a z nich vybudovat síť pro Radio Wave.
