Nález kostí a keramiky pocházející z prehistorických dob v těsném sousedství proslulé svatyně boha Dia obohatily znalosti historiků o náboženství předchůdců starých Řeků.
Horu Lykaion, která dominuje západní části poloostrova Pelopones, považovala značná část starých Řeků za rodiště boha Dia. Archeologický průzkum lokality prováděný americko-řeckým týmem odhalil, že bůh, který později obsadil v hierarchii nadpozemských bytostí výsadní postavení, svaté místo „přebral“ svému prehistorickému předchůdci či předchůdcům. Přestože svatyni na hoře Lykaion, v centru regionu zvaného Arkádie, často zmiňují antické prameny a psal o ní ještě ve druhém století známý řecký cestovatel a zeměpisec Pausaniás, neprobíhaly na místě po desetiletí žádné vykopávky. Teprve v roce 2004 se rozjela spolupráce řeckých odborníků s Archeologickým muzeem při University of Pennsylvania a vědci z University of Arizona.
Pět tisíciletí staré střepy První práce spadají do let 2006 a 2007. Loni v létě přišel první objev. Archeologové narazili na kousky keramiky z třetího až prvního tisíciletí před Kristem. Nejstarší střepy jsou staré přibližně pět tisíc let. To významně mění pohled odborníků na historii této lokality. Je takřka jisté, že na vrcholu hory probíhaly náboženské rituály dávno před tím, než ze severu přišly řecké kmeny.
Zajímavý je i nález křišťálové pečeti ve tvaru čočky. Na jedné straně pečeti je vyobrazena hlava býka z čelního pohledu. Artefakt pochází z patnáctého století př. n. l,, z pozdní minojské éry.
Vědci zatím o pečeti nic dalšího nevědí, ale důležitý je i fakt, že nález spolehlivě dokládá kontakty mezi Arkádií a vyspělou civilizací na Krétě. Právě na Krétě došlo k významnému „povýšení“ Dia. Z relativně okrajového boha dobrého počasí se stal ochráncem mykénských králů. Tuto „funkci“ převzal v následujících staletích i v pevninském Řecku a z patrona panovníků se postupně stal bohem nejvyšším.
Střídání stráží Podle řeckých mýtů se na Lykaionu měly v předklasických dobách odehrávat i krvavé rituály s lidskými oběťmi. To nálezy zatím nepotvrdily. „Skutečnost, že na vysoké hoře, na místě oltáře zasvěceného Diovi, se nacházejí artefakty pět tisíc let staré, ukazuje, že tradice uctívání božstev je zde velmi stará,“ říká David Gilman Romano z University of Pennsylvania. „Nevíme, zda předchůdci Řeků uctívali přírodní úkazy jako vítr, déšť či zemětřesení. Možná uctívali nějakou personifikovanou formu božství,“ dodává americký archeolog.
To, že Řekové postavili jednu z nejvýznamnějších svatyní na místě, kde probíhaly bohoslužby již před jejich příchodem, je však jisté. Stejně postupovala o tisíce let později také křesťanská církev. I první kostely často vyrostly na místě uctívaném pohany.
***
Tady hrál Zeus kuličky
Spolu s úlomky keramiky byla v lokalitě Lykaion nalezena třícentimetrová křišťálová pečeť (uprostřed), zobrazující býka. Pochází zhruba z doby 1400 př. n. l., tedy pozdní minojské éry. Dokládá styky s vyspělou civilizací na Krétě. Na líci starořecké mince z 5. století př. n. l. je vyražen na trůně sedící Zeus, nejvyšší bůh řecké mytologie.
Američtí a řečtí archeologové na hoře Lykaion odkrývají okolí oltáře zasvěceného bohu Diovi
