Neděle 9. srpna 2020svátek má Roman 32 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tajný krok zpět. Lovci korupčníků musí hlásit kauzy vrchnosti

Soud - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soud - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Byl to šok. Chycený hejtman David Rath s krabicí od vína a v ní sedm milionů korun. Justice před třemi roky nečekaně ukázala, že si dokáže došlápnout i na mocné politiky. Tento obrázek však může být na dlouhou dobu poslední.

Jen krátce po nástupu Jaroslava Vilda loni v říjnu do funkce ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), který vyšetřuje kriminalitu bílých límečků, vydal jeho šéf zásadní pokyn. Vyzval podřízené, aby před založením každého trestního spisu informovali vedení. Tuto skutečnost LN potvrdily dva důvěryhodné zdroje z policie.

Úniky informací

Jde přitom o těžkou ránu do systému, který je postaven na maximálním možném utajení na samém počátku prošetřování. Policisté v těchto momentech zpravidla těží z operativních technik od sledování až po odposlechy. Jakýkoli únik informací v této rané fázi může zdárné vyšetření případu znemožnit. Ne náhodou právě v kauze Rath detektivové přikročili k nestandardním krokům a do některých policejních databází detaily z probíhajícího šetření raději neuvedli.

Redakce položila Vildovi několik otázek, například k čemu je zavedení informační povinnosti dobré a kdo má k získaným datům přístup. Místo konkrétních odpovědí zaslal ředitel ÚOKFK toto obecné vyjádření: „Současné vedení útvaru ve vztahu k trestnímu řízení nijak nerozšířilo informační povinnost ze strany podřízených. Vedení ÚOKFK vyžaduje pouze takové informace, které potřebuje k řízení útvaru.“

To nebylo ani za Martince

Informační povinnost přitom zrušil už bývalý ředitel protikorupčních detektivů Tomáš Martinec, který útvar vedl v letech 2011 až 2013. Neobnovil ji ani Vildův předchůdce Milan Komárek.

O jak snadno zneužitelný institut jde, ukázala kauza Opencard. Její někdejší vyšetřovatel a nynější poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM), který svlékl uniformu v říjnu 2011, před třemi roky veřejně popsal, jak únik informací z neveřejného spisu ovlivnil další směřování případu.

„Sepsali jsme záznam o chystané prohlídce. Ale ona byla odložena. Když jsme se pak dostali na pražský magistrát na prohlídku nebytových prostor, tak už o nás z mého pohledu věděli,“ vzpomíná na hořké chvíle Ondráček.

„Kdyby se to o týden nepozdrželo a udržel se moment překvapení, tak to mohlo mít jiný účinek,“ soudí Ondráček. Ačkoli existovaly věrohodné indicie, že v kauze Opencard byli zapleteni politici z éry exprimátora Pavla Béma, státní zástupce před soud postavil jen řadové úředníky magistrátu. Účelovým zdržováním se zabývala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale ke stíhání konkrétních policistů nepřikročila.

Oznamovací povinnost podle Ondráčka svazuje detektivům ruce. Také ale koncentruje nesmírnou moc do rukou ředitele útvaru, jeho náměstka pro trestní řízení či dalších policejních důstojníků, kteří mají k citlivým datům přístup. „Pokud takový člověk bude s informacemi schopný naložit, tak může být do půl roku milionář,“ dodává poslanec s tím, že hodlá v této věci interpelovat ministra vnitra.

Pro kontrolu

Zarážející je i způsob obhajoby centralizace dat ze zahajovaných trestných kauz. Podle ředitele Vilda potřebuje vedení jen informace nezbytné k řízení útvaru. Obdobně argumentoval i bývalý policejní náměstek Jiří Houba, který v roce 2007 povinnost hlásit „nahoru“ zavedl. Policejní špičky to tehdy odůvodňovaly snahou zvýšit odpovědnost šéfů elitních útvarů za trestní řízení a zabránit nadužívání odposlechů.

„Nic jsme neovlivňovali, šlo totiž o to, abychom měli jistotu, že mají kriminalisté dostatek důkazů ke stíhání,“ uvedl exnáměstek Houba před třemi lety v HN, a to v reakci na kritiku způsobu vyšetřování Opencard.

Protikorupční policisté vyšetřují ožehavé kauzy okolo politiků, významných úředníků i podnikatelů. Mezi jejich otevřené známé případy patří například stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkované v aféře Casa, tunelování Nemocnice Na Homolce či případy ProMoPro a Key Investments.

Speciální ochrana spisu

Kritika staronového modelu se neomezuje pouze na řadové detektivy, kteří se logicky obávají úniku informací. Podle poznatků LN s nimi nesouhlasí ani vysoce postavení žalobci.

„Nepovažoval bych za nejšťastnější, pokud by o každé zahájené věci muselo být informováno vedení. Jde ale o moje osobní stanovisko. Je to odpovědnost policejního útvaru, aby si nastavil pravidla tak, aby jeho vedení mohlo podřízené řádně kontrolovat a vést, ale současně zabránil tomu, aby o konkrétní věci vědělo více lidí, než je zdrávo,“ řekl LN Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci.

Trestní řád podle Komára umožňuje speciální ochranu spisu. Žalobce, který je faktickým pánem přípravného řízení, může policistovi nakázat, aby informace o založeném spisu nikomu dalšímu neposkytl, ani nadřízeným. Jenže tím dostává detektiva do složité situace: zda vyhovět nařízení státního zástupce, či svým policejním šéfům, kteří ho mohou za neuposlechnutí potrestat. Nejde přitom o neřešitelný problém. Podle lidí z policejní branže by přitom stačilo, kdyby o zahájených šetřeních policisté svým šéfům řekli až před konkrétním zásahem, na kterém se zpravidla podílí mnohem více policistů než jen hlavní vyšetřovatel.

Celá věc může vyústit v ještě jednu paradoxní situaci. Detektivové budou na začátku trestního řízení ve spisu popisovat trestnou činnost jen velmi vágně, aby se z něho nedalo vyčíst, kdo je cílem vyšetřování. Údaje o podezřelých osobách a jména firem pro jistotu vynechají.

Martin Shabu

Autor

Martin Shabumartin.shabu@lidovky.czČlánky

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?
Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?

Podívejte se, jak u maminek, které navštěvují eMimino, a hlavně u jejich dětí dopadl test pokračovací mléčné výživy Little Steps 2 od Nestlé Baby.