Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tak tedy zas přepište dějiny

Na tu únorovou noc roku 2008 asi Česká republika jen tak nezapomene. Snad všichni byli sroceni u televizních obrazovek a věřili, že pohádka o vítězství toho malého, ale poctivého a talentovaného bude mít šťastný konec.

Kdo ještě před rokem znal Markétu Irglovou? Ta se však mohla opřít o spolupráci s irským muzikantem Glenem Hansardem, který se věnuje hudbě naplno již od třinácti let, kdy začínal na dublinských ulicích. Teď s valašskomeziříčskou dívkou neváhali pro vítězství obětovat veškerou energii. Dokonce kvůli písni Falling Slowly natočili hořkosladký film či - jak říká Glen - „múví“ s názvem Once.

Zatímco se hlavní hvězdy sjížděly v nablýskaných limuzínách s kouřovými skly za obrovského zájmu novinářů, Markéta a Glen do Los Angeles putovali nejprve na kajaku a poté na babetě. Složitá a únavná cesta však jako by duo z malých evropských zemí ještě více semkla a vyvolala v něm ještě silnější vůli po vítězství.

Se zvyšující se podporou českých fanoušků jsme registrovali také rostoucí zájem zahraničních novinářů. Ti se sice nejprve posmívali Markétinu podomácku pletenému svetru, později se však v jejich hlase začal objevovat uznalý tón a čím dál častěji jsme byli dotazováni na to, jak správně vyslovovat název písně Falling Slowly.

Naprosté nadšení v malé zemi v srdci Evropy propuklo po vyhlášení vítězů. Křehká dívka z Valašského Meziříčí navíc obecenstvo dojala bezprostředním děkovným projevem. Na Staroměstském náměstí zazněla píseň „Óóó, Markéta s Glenem jsou ten správnej tým...“ a objevily se také transparenty s nápisy „Irglová na Hrad“ či „Markétka je Mistr“. Při telefonickém blahopřání ovšem Markéta českého prezidenta ubezpečila, že o pozici hlavy státu usilovat nehodlá, načež se mu prý ulevilo natolik, že připustil, že se ve chvílích nejistoty přece jen nepatrně globálně oteplil.

Snad se naše republika bude moci již brzy pyšnit úspěchy i v jiných odvětvích. A snad si v budoucnu sousloví „vítězný únor“ budeme spojovat už jen s triumfem valašské princezny, které se tak podařilo to, na co marně čekaly generace Bobiny Ulrichové, Markéty Muchové i Arnošta Pátka.