Pátek 20. května 2022, svátek má Zbyšek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Také Egypt měl Maginotovu linii

Česko

Archeologové Britského muzea spolu s českou egyptoložkou prozkoumali část rozsáhlého opevnění v nilské deltě. Našli důkazy o překvapivě čilém obchodním ruchu na hranicích egyptského impéria.

Z rovinaté krajiny nilské delty trčí obří zuby. Několikametrové monumenty postavené z nepálených cihel se rozhodně nedají přehlédnout. Svědčí o slavné minulosti vesnice Kóm Firín.

„Vylámaný chrup“ je pozůstatkem obřího opevnění, které nechal před více než třemi tisíci let postavit jeden z nejvýznamnějších egyptských panovníků Ramesse II. Veliký. Zeď dosahující výšky deset a tloušťky místy až tři metry měla chránit západ Egypta před přílivem Libyjců.

Jenže zhruba za tři sta let změnili egyptští panovníci na přistěhovalce názor: rozpadající se ohradní zdivo pak paradoxně posloužilo jako „skála“, do které si své příbytky vytesali právě libyjští osadníci. V průběhu následujících století se však opět zbrojilo: na místě dnešního Kóm Firínu vyrostla dvě další opevnění. Pak se tam usadili obyčejní zemědělci.

Zaostřeno na cihly Stavby z různých období, mnohdy navrstvené jako slupky od cibule, ale i doklady o čilém obchodním ruchu přilákaly do Kóm Firínu archeology. Tým vědců z Britského muzea odkrývá lokalitu šest let. Letos na podzim a během příštího roku chce obrovské množství materiálu nasbíraného v terénu zpracovat a vyhodnotit.

„V deltě se nikdy nekopalo tak intenzivně jako v ostatních částech Egypta. Výzkumy tam totiž komplikuje vysoká hladina spodní vody i stávající husté osídlení,“ vysvětluje Květa Smoláriková z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, která se na odkrývání lokality Kóm Firín od začátku podílí. Britové ji přizvali do svého týmu jako specialistku na epigrafiku a zkoumání keramiky.

Protože se stavby z různých období překrývají, musí archeologové postupovat velmi pomalu a respektovat chronologii vrstev. „Na první pohled vypadá lokalita velmi nečitelně, speciálně třeba v místech, kde se střetává několik podobných cihlových zdí,“ podotýká Květa Smoláriková. Při bližším zkoumání je však archeologové dovedou rozlišit – někdy jim pomůže rozdíl ve velikosti hliněných cihel, jindy různé příměsi v hlíně.

„Pokud vykopávky třeba jen na týden přerušíme, odkryté místo začne okamžitě zarůstat vegetací,“ upozorňuje na další úskalí lokality Květa Smoláriková. V deltě se také nedá očekávat objev rozsáhlého, dobře zachovalého chrámového komplexu nebo hrobky s bohatou výbavou a reliéfní výzdobou, což může některé egyptology odradit od vykopávek. O to cennější jsou pak výsledky týmu Britského muzea. Zvlášť když pozůstatky dávných staveb v posledních letech ohrožuje intenzivní zemědělská výroba. Hledání hliněných kober Pevnost, kterou nechal vybudovat Ramesse II., zabírá více než čtyři hektary. Následná mladší opevnění chránila dokonce ještě větší plochu. „Kdybychom měli detailně prozkoumat celou lokalitu, trvalo by to tři sta let,“ poznamenává s trochou nadsázky Květa Smoláriková. Archeologové se proto soustředili pouze na nejzajímavější místa. Při jejich výběru využili i magnetometrický průzkum.

Sledování změn magnetického pole pomohlo vykreslit struktury ukryté pod povrchem. „Vybírali jsme plochy s velkou intenzitou osídlení,“ uvádí Květa Smoláriková jedno z kritérií. Nesměl však chybět ani detailnější pohled na pevnostní zdi a další významnější stavby.

Každý rok vědci důkladně prozkoumali dva až tři pásy o rozměrech většinou 1,5 krát 7 metrů. Před třemi lety dokonce odkryli pruh dlouhý dvanáct metrů, který proťal ohradní zdi všech tří pevností. „Z jedné sondy získáme sice poměrně málo informací, ale pokud jich máme odkryto více, můžeme si o lokalitě udělat komplexní obrázek,“ poznamenává Květa Smoláriková. Během vykopávek archeologové našli například části fajánse s kartuší, uvnitř které byl fragment jména Ramesse II. Objevili také vešebta, drobnou sošku, která bývala součástí pohřební výbavy, a amfory z ptolemaiovské doby s otisky pečetí na uších. Častými společníky badatelů

Lokalita se staly kobry, naštěstí tedy jen ty z pálené hlíny.

U Kóm Firínu se jich našla zhruba stovka.

Kobra totiž ztělesňuje bohyni Vedžat, jež byla ochranou boh;yní nilské delty.

Příběh stonásobného otce A jak zkoumané místo měnilo tvář? Ve 13. století před naším letopočtem byl Egypt politicky stabilní a bohatou zemí. V čele sjednocené říše stál úctyhodných 66 let mocný panovník Ramesse II. Otec více než stovky dětí se osvědčil jako zdatný vyjednavač, a v záloze měl navíc výborně organizovanou armádu. Do dějin se Ramesse II.

zapsal obrovským množstvím staveb, které po sobě zanechal. Nespočet jich vybudoval, řadu si přivlastnil, jak bylo tehdy ostatně zvykem. Aby Ramesse II. ochránil svou říši před přílivem imigrantů ze západu, konkrétně před libyjskými

kočovnými kmeny, nechal

měla v nilské deltě vybudovat celý systém opevnění, včetně toho u Kóm Firínu. Tato obranná linie celkem měřila přibližně 250 kilometrů. Dosavadní výzkumy ukazují, že uprostřed opevněné plochy stál chrám nebo několik chrámů, kolem nich obytné budovy pro vojáky i úředníky a samozřejmě civilní zástavba. První místo střežili, druzí panovníka pravidelně informovali o situaci na hranicích. Jak přesně chrám vypadal, si můžeme jen představovat. O jeho existenci však svědčí nálezy vápencových patek sloupů nebo částí vstupního portálu s titulaturou Ramesse II., kde nechybí ani vyzdvižení jeho chrabrosti a statečnosti.

„Chrám se skvěl bělostí svých vápencových zdí a na rovné a fádní ploše delty musel vypadat fantasticky,“ domnívá se Květa Smoláriková. Podle ní patřil k typickým menším chrámům své doby. „Jeho výjimečnost spočívá ovšem v tom, že jich dosud nebylo mnoho vykopaných,“ vysvětluje Květa Smoláriková.

Nechtění imigranti se dostali až na trůn Silný Ramessův stát se „zuby nehty“ bránil přílivu Libyjců, byť se usidlovali v místech, o která Egypťané nejevili zájem. Zemi však postupně nahlodávala hospodářská i sociální krize. Rostly daně i ceny potravin, kvetla korupce. Obyčejní zemědělci se často i s rodinami museli prodat do otroctví, aby přežili. Moc krále slábla a jednotný Egypt se rozdělil na dolní a horní část.

Kočovné kmeny z Kyrenaiky, oblasti na východě dnešní Libye, se pak začaly přece jen usazovat v deltě. Žoldnéře libyjského původu „nasávala“ egyptská armáda. Získávali v ní dokonce i velitelské posty. Když vymřeli mužští členové 21. vládnoucí dynastie, chopil se v polovině 10. století moci v Egyptě velitel Šešonk I., potomek libyjských přistěhovalců. Během následujících dvou století pak vládli jeho potomci.

„Změna pohledu na Libyjce je jedním z paradoxů egyptských dějin,“ poznamenává Květa Smoláriková a popisuje, jak se společenská proměna odrazila na Ramessově pevnosti: „Přicházející Libyjci využívali ohradní zdivo jako zpevněný podklad pro svá obydlí. Zahloubili je do masy cihel, a ušetřili si tak část práce. Našli jsme obytné místnosti, kuchyně i sklady s množstvím zásobnic, amfor a různých fragmentů keramiky.“

Vztah Libyjců ke starším stavbám výmluvně demonstruje nález vápencového bloku s kartuší panovníka: součást výzdoby Ramessova chrámu posloužila jako vstupní práh do jednoho z libyjských domů.

Čilý obchod v deltě Po čase se však prostor dočkal dalších převratných změn – v sajské době, tedy na přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem, tam vyrostlo nové, větší opevnění. Oblast delty se stala jednou ze základen v boji o moc nad celým Egyptem. „Ohrazená plocha se v porovnání s Ramessovou pevností zdvojnásobila. Uvnitř stálo několik chrámů a také takzvaná citadela, skupina na sebe nalepených opevněných domů,“ popisuje Květa Smoláriková.

V pevnosti sídlila početná vojenská posádka. Nálezy velkého množství řecké keramiky naznačují, že mezi osídlenci mohlo být mnoho cizinců. „Zatím je to ovšem jenom hypotéza, keramika může souviset s blízkostí města Naukratis, kde dominovalo řecké obyvatelstvo,“ upozorňuje Květa Smoláriková.

V ptolemaiovské době, po dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 před naším letopočtem, bylo ve zkoumané lokalitě vybudováno další, ještě větší opevnění. „Prokazatelně mělo rozsáhlé průmyslové zázemí, v severní části jsme našli několik tavicích pecí,“ říká Květa Smoláriková. Po čase se i ohradní zdi ptolemaiovského opevnění začaly rozpadat a na jejich ruinách se usídlovali noví obyvatelé. „Archeologie je v tomto směru velmi výmluvná, což ovšem neplatí o písemných pramenech, ostatně starověké jméno Kóm Firínu dosud neznáme,“ poznamenává egyptoložka.

Květa Smoláriková oceňuje, že vykopávky poskytly skvělý doklad kontinuity osídlení. „V několika místech jsme se dostali dokonce k základům opevnění a odhalili způsob jejich ukotvení v půdě. Z hlediska vývoje cihlové architektury je to rozhodně pokrok. Rovněž se ukazuje, že ani život v hraničních bodech egyptské říše nepostrádal intenzivní obchodní a náboženský náboj,“ shrnuje egyptoložka dosavadní výsledky vykopávek.

Dávní obyvatelé oblasti podle ní často sahali po produktech zahraniční provenience. V místě Ramessova chrámu našli archeologové například velké množství fragmentů kanaánských amfor, které pocházejí z Předního Východu z oblasti dnešní Sýrie, Libanonu a Izraele. Nechyběla ani řecká keramika.

Fakt, že na místě pevnosti vybudované Ramessem II. vyrostla ještě dvě další, a dokonce větší opevnění, svědčí o strategické poloze, a to z obranného i obchodního hlediska. „Místo leželo v blízkosti důležitých lokalit té doby – hlavního města delty Sají, řeckého obchodního střediska Naukratis i administrativního centra celé říše Memfidy,“ podotýká Květa Smoláriková.

***

Další informace na straně 27 v textu Stále se vyptávali...

průmyslové zázemí, našlo se několik tavicích pecí

Do opevnění se „zakously“ domy Libyjců Paradoxy egyptských dějin ukazuje výzkum v nilské deltě v lokalitě Kóm Firín. Archeologové z Britského muzea tam s českou egyptoložkou Květou Smolárikovu prozkoumali opevnění staré více než tři tisíce let. Původně mělo Egypt chránit proti přílivu Libyjců, právě ti se v něm ovšem o několik staletí později zabydleli.

O autorovi| Eva Hníková, redaktorka LN

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....