8. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Takzvaná demokracie.‘ Komunisty štve vládní podpora opozice ve Venezuele, Zemanovi prý přeskočilo

Babiš řekl Filipovi, že nevidí důvod pro odstoupení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Babiš řekl Filipovi, že nevidí důvod pro odstoupení. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Novou třecí plochu mezi vládou a KSČM vytvořilo uznání Juana Guaidóa jako nového prezidenta Venezuely. Komunisté by u moci rádi viděli setrvat Ruskem podporovaného Nicolase Madura. „Jde o ovládnutí bohatých ropných zdrojů země, pod vlajkou tzv. demokracie, ochrany lidských práv,“ tvrdí jejich předseda Filip.

Uznání Juana Guaidóa českou vládou leží v žaludku KSČM, která vloni v červnu umožnila svými hlasy vznik druhé Babišovy vlády, v níž se k hnutí ANO přidala ještě sociální demokracie. „Jedná se o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí nezávislé země, člena OSN a žel i zpochybnění ústavního pořádku Venezuely a jejího legitimně zvoleného prezidenta Nicolase Madura,“ píše v ostrém komentáři na stránkách komunistů jejich předseda Vojtěch Filip.

„Toto rozhodnutí se České republice může vrátit jako bumerang, protože pokusy o majdanizaci politické scény v České republice a zpochybňování legitimně zvoleného prezidenta jsou na denním pořádku,“ varoval předseda KSČM.

Podle europoslankyně Kateřiny Konečné i pražského poslance Jiřího Dolejše mají jejich kolegové straníci o situaci v zemi s největší zásobami ropy na světě jasno – jde právě o nerostné bohatství, o které mají stát západní státy v čele s USA. „Jde o ovládnutí bohatých ropných zdrojů země, pod vlajkou tzv. demokracie, ochrany lidských práv,“ tvrdí Filip.

Jiří Dolejš na pražském Výstavišti.

Jiří Dolejš na pražském Výstavišti.

Svou nespokojenost dává do souvislosti i s působením Tomáše Petříčka (ČSSD) na ministerstvu zahraničí, v čemž se shoduje i s prezidentem Milošem Zemanem. Jenže právě ten se tentokrát s hegemonem české extrémní levice rozešel, když Guaidóvi poblahopřál a pozval ho na návštěvu České republiky. 

„Mě to vlastně nijak zvlášť nepřekvapilo. Víme, že Miloš Zeman měl velké ambice jednat s Donaldem Trumpem, a že je dlouholetým přítelem Izraele. Myslím ale, že tím některé své voliče zaskočil,“ okomentoval pro server Lidovky.cz Jiří Dolejš. „Podpora pučisty Guaidóa je další krok směrem, kam bych prezidenta nikdy nenásledovala,“ řekla Dolejšova kolegyně Konečná. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček šel ještě dál. „Přátelé, znovu nesouhlasím s panem prezidentem a mám pocit, že mu přeskočilo,“ podělil se o svůj názor na Facebooku.

Vláda? Na Venezuele asi nepadne, myslí si Dolejš

Že by ale komunisté kvůli „podpoře pučisty“ zvažovali stáhnout svou podporu současné vládě, není podle Dolejše na pořadu dne. „Upřímně řečeno, zahraniční politika či personálie jednotlivých ministrů pro nás nebyly smluvní podmínkou pro podporu Babišovy vlády. Kritika tedy možná je, ale položit vládu, to je přeci jen otázka jiné kategorie. Nastává totiž vždy otázka, co dělat potom,“ uvedl pražský poslanec.

Trnem v oku tak KSČM zůstává především působení Petříčka na ministerstvu zahraničí, které Filip ve svém příspěvku glosoval jako „co krok, to perla“. Podle europoslankyně Konečné komunistům vadí hlavně to, že jsou čeští vládní představitelé údajně zbytečně servilní. „To, že nás v KSČM štve, že si někteří politici z ČR dělají maňáskové panáčky pro divadlo velkých hráčů, je pravda,“ řekla serveru Lidovky.cz Konečná.

Cilia Floresová si vybudovala svou pozici již v 90. letech.
Venezuelský prezident Maduro při inauguraci.

Že se ale může skutečně komunistům podařit protlačit personální změny ve vládě, Jiří Dolejš pochybuje, záleží prý na jiných faktorech, než vůli jeho strany. U ministrů sociální demokracie bude prý totiž hodně záležet na výsledcích jejího sjezdu začátkem března tohoto roku, ale také na jejich vztazích se Zemanem.

Rozdělená země a scénář jako ze studené války

Současný prezident Nicolas Maduro, který navázal na nepovedený socialistický projekt Huga Cháveze, veřejně podporován především ze strany Ruska a Číny, jeho opozičního rivala naopak obratem uznaly vlády v západní Evropě a Severní Americe. V zemi na severu Jižní Ameriky se tak rýsuje konflikt mocností jako z učebnice studené války.

Kateřina Konečná má oproti Filipovi zkušenosti z Evropského parlamentu.

Kateřina Konečná má oproti Filipovi zkušenosti z Evropského parlamentu.

„Země je rozdělená nejen ve stylu ‚gringové‘ versus chudí Venezuelané, ale také napříč politickým a sociálním spektrem,“ tvrdí Jiří Dolejš a připomíná hospodářské problémy země spolu s masovou migrací za hranice. „Pokud si jeden či druhý tábor bude před volbami uzurpovat taktovku, druhá polovina bude mít k výsledkům voleb nedůvěru,“ říká dlouholetý zástupce komunistů v parlamentu.

Cesta podle něj vede skrze diplomacii, nastolit skutečně férové neutrální prostředí pro volby je totiž v současné situaci podle Dolejše velmi složitý úkol. Možná řešení vidí jen ve společném postupu zahraničních mocností, například pod mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Šéf venezuelskou opozicí ovládaného parlamentu Guaidó se koncem ledna prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Tento týden se usnesli i poslanci Evropského parlamentu, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely tváří v tvář tlaku“ těch, kteří požadují jeho odchod.

Pětatřicetiletý Guaidó se pomocí demonstrací snaží přimět Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky