Umělecké vysoké školy si nikdy nemohly na nezájem mladých lidí stěžovat. Šance na přijetí jsou zde výrazně nižší než na ostatních typech vysokých škol. O něco málo snadnější je probojovat se na fakulty, kde se vyučují hudební obory. Nepoměr mezi počty uchazečů a počty otevřených míst zde není tak výrazný, jako je tomu u divadelních či filmových a výtvarných oborů.
Největší nával byl při loňských přijímačkách na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. K talentovým zkouškám se sem přihlásilo 699 uchazečů, škola nakonec vybrala pouze 62 z nich. Stejně nízké šance na přijetí byly i na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Z 358 uchazečů dostalo jen 33 vstupenku do prvního ročníku.
Největší nabídka je pro výtvarníky Umělecké vzdělání u nás poskytuje 10 veřejných a 2 soukromé vysoké školy. Z nejvíce oborů si mohou vybírat nadšenci pro výtvarné umění. Kromě malířství a sochařství jsou k dispozici i vysokoškolská studia designu oděvů, obuvi, šperků či uměleckých předmětů z přírodních materiálů, interiérů či nábytku.
Umělci orientující se na nové technologie si vybírají obory, jako jsou například Grafický design a nová média, Filmová a televizní grafika. Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, který je jednou z nejmladších vysokých uměleckých škol, nabízí obory Knižní kultura a Mediální a didaktická ilustrace. Se dvěma novými obory pro příští rok počítá Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně. Otevřeny budou nové ateliéry Interaktivních médií a Performativních médií, na každý obor přitom hodlají přijmout pět lidí.
Ani široká nabídka oborů výtvarného umění zdaleka nestačí pokrýt poptávku. U talentovek na obor Grafický design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se loni sešlo 182 uchazečů. Míst však bylo otevřeno pouze deset. U jiných oborů a škol není situace o nic příznivější.
Hudebníci mají ještě šanci Na většině uměleckých VŠ v těchto dnech už vyhodnocují první kola přijímacích zkoušek. Přihlášky bylo třeba společně s ukázkami prací odevzdat už loni. Fakulta umění Ostravské univerzity jako jediná prodloužila termín pro podávání přihlášek na hudební obory, a to do konce února.
Hudební fakulty vysokých škol se nezaměřují pouze na výchovu příštích virtuosů nebo skladatelů či dirigentů. Početnou skupinou studentů jsou zde tanečníci a choreografové. Milovníci pantomimy mají v Česku otevřen jediný obor - Nonverbální a komediální divadlo na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně zase jako jediná u nás vyučuje obory Klaunská scénická a filmová tvorba a Výchovná dramatika pro neslyšící. Soukromí literáti a filmaři Jedinými dvěma soukromými vysokými školami uměleckého zaměření jsou Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze a Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku.
Oběma školám se do svých pedagogických sborů podařilo přivést přední osobnosti české kultury. Zatímco na literární akademii obor Tvůrčí psaní přednášejí Michal Viewegh nebo Arnošt Goldflam, studenty Ondříčkovy akademie učí v Ateliéru audiovizuální tvorby i režiséři Zdeněk Troška či
Jiří Strach, Ateliér obrazu, zvuku a střihu v audiovizuální tvorbě má ve svých řadách uznávaného kameramana a režiséra F. A. Brabce.
Na rozdíl od svých kolegů na veřejných vysokých školách studenti obou soukromých vzdělávacích institucí za své studium platí. Rok bakalářského studia oborů Tvůrčí psaní a publicistika a Komunikace v médiích stojí na Literární akademii J. Škvoreckého 59 500 korun. Za rok studia na Ondříčkově filmové akademii se platí rovných 60 tisíc korun.
Obě školy podle loňských statistik přijaly většinu z těch, kdo se ke studiu přihlásili. Těžší přitom bylo získat místo na Literární akademii, kam ze 119 uchazečů přijali 73 nových studentů. Ani na těchto školách se samozřejmě nedá vyhnout talentovým přijímacím zkouškám.
O autorovi| Andrea Kábelová, redaktorka LN
