Čtvrtek 14. listopadu 2024, svátek má Sáva
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Tančící dům také zpočátku vadil

Česko

Netradiční pražská budova získala ocenění časopisu Time za design roku

PRAHA Když se v Praze v polovině 90. let minulého století stavěl Tančící dům, provázely ho podobně vášnivé diskuse, jako se nyní vedou v souvislosti s Kaplického chobotnicí. Investor stavby, soukromá společnost Nationale-Nederlanden, se odsudků ale nezalekl. Díky tomu v roce 1996 postavili americký architekt Frank Gehry a český architekt jugoslávského původu Vlado Milunič stavbu, která se stala symbolem novodobé architektury v Česku.

Krátce po dostavění dostal roztančený dům prestižní ocenění amerického časopisu Time za nejlepší design roku a stal se světově známou stavbou. Některým kritikům, zejména řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi, ale vadí dodnes. Knížák o budově prohlásil, že je „nesoučasná, předekorativnělá a zpupná až do kýče“.

Tančící dům má podobně jako Kaplického chobotnice nepravidelné tvary. I proto dům i návrh knihovny dělí veřejnost na dva nesmiřitelné tábory. Jedni ho obdivují, druzí zatracují. V návštěvní knize, do níž psali v roce 1993 své připomínky lidé během dvou pražských výstav, na nichž byl projekt Tančícího domu prezentován, jsou obě skupiny rovnoměrně zastoupeny. „Těším se na brzký odstřel,“ napsal jeden z českých návštěvníků. „Myslím, že je to úžasný! Chce se mi z něj tančit!“ napsal jiný.

Dům je jakoby nabitý energií, vystupuje z Jiráskova náměstí a vyvolává dojem pohybu. Tvoří ho dva válce, díky nimž dostal přezdívku Ginger (skleněná věž) a Fred (masivní nárožní věž). Pražané mu však během stavby začali říkat Tančící dům a pod tímto názvem je nyní známý i ve světě.

Gehry řekl, že chtěl udělat dům, jenž je v kontextu s okolím, ale současně se od něho liší. „Problémem naší doby je, že lidé akceptují banální stavby jako něco nevyhnutelného. Jakmile se však někdo pokusí udělat něco úctyhodnějšího, jako jsem se pokusil já, odlišuje se a vyvolává to otázku,“ říká v publikaci Tančící dům. Podle historika architektury Rostislava Šváchy kritické útoky proti Tančícímu domu souvisely s tradicí české strohosti, kterou založil za první republiky Karel Teige a pokračovali v ní další čeští architekti.

Autor: