Se Zemanovým intelektem a Šloufovými dovednostmi není Strana práv občanů bez šancí
Nebude to tak jednoduché, jak prohlašuje předseda ČSSD Jiří Paroubek, totiž že „také tento nový Zemanův politický projekt shoří jako ty dva předchozí“. Jde o Stranu práv občanů (SPO), jež byla počata na sobotním celostátním setkání členů a příznivců sdružení Přátelé Miloše Zemana. Podle šéfa sdružení, exministra školství Eduarda Zemana, „je celkem nepochybné, že Miloš Zeman bude předsedou“ nové strany. SPO má – na rozdíl od TOP 09 – vznikat postupně odzdola nahoru: od místních organizací přes krajské konference a sjezd, jenž stranu ustaví a zvolí její vedení.
Zemanův „užitečný experiment“ s SPO a TOP 09 mají ale i mnoho společného. Za prvé byly vymyšleny tak, aby jako přesný klínek zapadly do mezery na politickém trhu: Schwarzenbergova a Kalouskova strana na „pravém středu“ mezi ODS a KDU-ČSL a Zemanova a Šloufova SPO v „levém středu“ mezi ČSSD a KDU-ČSL, potažmo středovou drobotinu. Za druhé, jak TOP 09, tak SPO vznikají na poslední chvíli před volbami, sázejíce u veřejnosti i politické konkurence na moment překvapení. A za třetí, TOP 09 i SPO počítají s tím, že ve volbách uberou hlasy svým silným „sousedům“: pokud se jim to povede – což je za čtvrté – ODS a ČSSD se bez TOP 09 a SPO po volbách neobejdou a budou si muset TOP 09 a SPO předcházet, zvláště kdyby obě novorozené strany náhle dokázaly být v příští sněmovně jazýčkem na vahách.
Sedm přání Zpět ale ke Straně práv občanů, jejíž název musel vymyslet někdo, pro něhož je zvukomalebnost češtiny „španělskou vesnicí“. S představou hierarchické, leč zároveň demokratické stranické struktury se Miloš Zeman vytasil už na sklonku svého šéfování v ČSSD. Chtěl tehdy vnitrostranické primárky uzpůsobit tak, aby předseda nejúspěšnější místní organizace v okresu se stal předsedou jejího okresního výboru a nejlepší z předsedů toho kterého okresu zase předsedou krajského výboru. Pro odpor regionálních stranických bratrstev a kvůli přetahované mezi Zemanovými, Špidlovými a Grossovými příznivci zůstalo v ČSSD jen u nápadu.
V nově budované SPO má Zeman skvělou příležitost, aby – pokud to myslí vážně – uvedl svoji ideu superdemokratické strany v život. Ještě že má k ruce Miroslava Šloufa, věrného přítele, zkušeného politického pracovníka, organizátora a lobbistu s dlouhými prsty! Nikdo méně schopný než Šlouf by totiž asi nedokázal zařídit, aby SPO měla demokratickou alespoň fasádu a zároveň aby Zeman mohl takovouto stranu autoritativně dirigovat. Někdo bude ostatně muset zorganizovat i předvolební kampaň SPO, navíc se překrývající s procesem jejího ustavování, a to bude patrně opět Miroslav Šlouf se svými zkušenostmi s blahé paměti předvolebním Zemákem, konexemi a nejspíš také přístupem k finančním zdrojům.
„Spirituus movens“ Miloš Zeman a „spirituus agens“ Miroslav Šlouf tvoří tandem, jejž neradno podceňovat. Oba mají spadeno na Jiřího Paroubka a sociální demokracii už jen za to, že se vymkli jejich kontrole. Od okamžiku, kdy zkraje roku 2003 podtrhla Miloše Zemana ČSSD při prezidentské volbě, jsou vůči ní v opozici. Jejich přinejmenším sympatie náležely poslancům Melčákovi a Pohankovi, když zběhli Paroubkovi do Topolánkova vládního tábora. Zatímco při loňské volbě hlavy státu ČSSD podporovala Jana Švejnara, Šlouf, ač ještě její člen, lobboval za Václava Klause.
Uskutečnění sedmi základních programových bodů SPO, jež Zeman zveřejnil, nebude nicméně asi tím hlavním, oč jí jde a půjde. Některé z těch parol jsou ostatně jen zbožná přání. Například s tím, aby voliči mohli přeskládat pořadí na kandidátkách, a dokonce pančovat, čili při volbách namíchat kandidáty z různých stran, nebudou sekretariáty partají, jejichž vliv by tím poklesl, souhlasit. Stejně tak budou mít výhrady pravicové strany k přímé volbě od starostů až po prezidenta a k zavedení všeobecného referenda. To poslední navrhovala ČSSD už víc než desetkrát a v parlamentu, což Zeman musí vědět, vždy narazila!
Sedm základních programových bodů SPO je zformulováno jakoby podle zásady, že se hlavně musí líbit i obecenstvu méně náročného vkusu. Proč ne, když o program může jít až na posledním místě, pokud je na prvním třeba dosazení Miloše Zemana na Hrad a převzetí ČSSD, pokud by se SPO podařilo v příštích volbách pomoci Paroubkovi do „politického hrobu“?
***
Ještě že má Zeman k ruce Miroslava Šloufa, věrného přítele, zkušeného politického pracovníka, organizátora a lobbistu s dlouhými prsty! Nikdo méně schopný než Šlouf by totiž asi nedokázal zařídit, aby SPO měla demokratickou alespoň fasádu a zároveň aby Zeman mohl takovouto stranu autoritativně dirigovat.
O autorovi| PETR NOVÁČEK, komentátor ČRo 1 e-mail: pnovacek@cro.cz
