130 let

Taneční mistrovství na druhou

Česko

Dvě identická dvojčata, Jiří a Otto Bubeníčkové, se představila v Praze. Během svého večera v Národním divadle dokázala, že patří mezi baletní špičku světa.

Po dva večery mohli diváci ocenit jedinečné výkony dvou českých tanečníků – dvojčat – Jiřího a Otty Bubeníčka. Již za studií na pražské konzervatoři na sebe upozornili, když získali cenu Prix d’Especés na významné mezinárodní baletní soutěži Prix de Lausanne. V roce 1993 pak vstupují do angažmá k Johnu Neumeierovi do Hamburského baletu.

Neumeier nejenže podchytil jejich talent, ale využil také jejich fyzickou identitu, jež ozvláštnila jeho balety. Otta Bubeníček je stále prvním sólistou u Neumeira, Jiří ze stejného postu v roce 2006 odešel a je prvním sólistou SemperOper v Drážďanech. Co toto oddělení do té doby společně prožívané kariéry změnilo? „Žijeme dál od sebe, ale často se vidíme. Mám v Drážďanech více volnosti a času na choreografie,“ říká Jiří. Otta k nim skládá hudbu, své nápady si zaznamenává a poté upravuje na počítači. Tak vzniklo již více jak deset choreografií, poslední novinkou je Tocata in C uvedená ve světové premiéře 13. května v New Yorku.

Pro Prahu Bubeníčkové sestavili speciální program, na kterém se podíleli jako interpreti také jejich kolegové – přátelé z branže, sólisté z Curychu, Hamburku a Drážďan. Tělo jako nástroj Večer zahájila videoprojekce, ve zkratce mapující kariéru Bubeníčků – od ukázek ze sálu na konzervatoři až po sekvence zachycující části stěžejních tanečních partů. Následoval Bachův houslový dvojkoncert – Jiří a Otto v elegantních fracích, bílých košilích a černých kalhotách v neoklasicky laděných variacích začali odkrývat své taneční mistrovství – znamenité skoky, suverénní piruety, batteries, dokonalá koordinace a oslnivá vytříbenost pohybu.

I další komorně laděné kompozice byly technicky nesmírně náročné. Některé zohledňovaly více estetickou krásu tance (například Fragile Vessel, Duet in C), do jiných Jiří Bubeníček „zatavil“ bolest milostného rozchodu – silné emoční zabarvení obsahoval duet Eleny Vostrotiny a Otty Bubeníčka na červeném pozadí, kdy partneři reagují na fyzické podněty druhého, padají, vzájemně se zachycují i násilně odtrhují. Vášnivé až agresivně vyznívající střety jsou zasazeny do jednoduše střižených pohybových frekvencí. Virtuózním tanečním koncertem pak bylo pas de trois (baletní figura pro tři tanečníky – pozn. red.), kde vedle Bubeníčků vystoupil Jón Vallejo. Pachelbelův kánon podnítil Jiřího k vytvoření stejně podmanivé pohybové hry – stačilo se jen dívat a užívat si proměňující fyzickou energii procházející brilantně artikulovanými tanečními variacemi.

Otvírání studánek Bohuslava Martinů nastudoval J. Bubeníček pro festival v Baselu. Komorní kantáta Martinů vznikla v roce 1955, když se skladateli do rukou dostala báseň Miloslava Bureše, v níž básník zachytil starý lidový zvyk čištění studánek, loučení se zimou. Verše však Bureš povýšil do filozofické roviny – skladba symbolizuje životní pouť skladatele. Také Bubeníček promítl do skladby vlastní příběh. Je o partnerském vztahu procházejícím mnohými peripetiemi. Je zřejmé, že Jiří se často ve svých opusech vyrovnává se svou životní zkušeností, což dokládají jeho slova, že tanec je pro něho terapií. Dokáže se také dívat na věci s humorem, jak se ukázalo v Simple Pleasure, kterou se šarmem a bravurou zatančil Arsen Mahrabyabem. Večer uzavíraly Les Indomptés Clauda Brumachona. Jiřího tento opus nadchl v Paříži. Když dostal Brumachonův telefon, týden se prý třásl, než mu zavolal. Choreografii pak nazkoušeli a koupili autorská práva.

Překlad názvu je Nepokoření, Nezkrocení, a jak Otto říká, Les Indomptés „jsou o tom, na co nemůžeme dosáhnout“. Tanečníci kvapně přecházejí od jedné pozice ke druhé se synchronní přesností. Přechody jsou náhlé, rychlé a překvapivé. Napětí v trupu oponuje kyvadlový pohyb paží, výrazně zalomených v zápěstí – pozorujeme jistou strnulost i dráždivé tělesné vibrace. Zkrátka těla bratrů Bubeníčků fungují jako dokonalý nástroj.

***

HODNOCENÍ LN *****

Bubeníček & Friends aneb Slavná dvojčata a jejich přátelé

Národní divadlo 14. a 15. května

Autor: