PRAHA Velké bolesti břicha, horečka, zvětšená játra, žloutenka a výrazné hubnutí. To jsou hlavní příznaky nakažení člověka malým parazitem, tasemnicí liščí (Echinococcus multilocularis).
Do organismu člověka se vajíčka tasemnice dostanou snědením neomytých infikovaných lesních plodů. Borůvky, lesní jahody či brusinky totiž rostou ve výšce liščí řiti či níže. Podle Olega Ditricha z Parazitologického ústavu AVČR sice lišky svůj „trus nerozmetávají po rostlinstvu, a naopak si ho šetří na značení svého areálu“, infikovat lesní plody ale mohou. „Tento trus masožravce, totiž obsahuje velmi odolná infekční vajíčka tasemnice,“ píší ve své zprávě veterináři Vladimír Žákovčík a Daniel Cihlář z Ústředního vojenského veterinárního ústavu Hlučín.
V případě, že člověk nakaženou borůvku nebo brusinku sní, vajíčko tasemnice se dostane do okolí jater. Tam se z vajíčka vylíhne malá larva, která se začne okamžitě množit. „V játrech pak vytváří tvar, který může být docela velký, i velikosti dětské hlavy,“ popisuje Ditrich. Rychlým a agresivním růstem ničí okolní tkáň podobně jako zhoubná rakovina. „Jedná se o mnohakomorový útvar, jenž je naplněn tekutinou a obrovským množstvím zárodků budoucí tasemnice,“ uvádějí ve studii Žákovčík a Cihlář.
Nebezpečná operace Útvar, kterému se říká boubel, plný malých embryí tasemnice liščí, je nutné chirurgicky odstranit. Podle Ditricha ale může být vyříznutí boubele nebezpečné. „Pokud se nachází blízko cévy, tak se může stát, že larvičky se krví zanesou do dalších orgánů, například i mozku. Tím se v podstatě smrt urychlí,“ tvrdí Ditrich. Další komplikací může být protržení boubele a vylití tekutiny z obalu. To způsobí okamžitou smrt takzvaným anafylaktickým šokem. Pokud se lékařům chirurgické odstranění boubele nepodaří, jsou pacienti odsouzeni k celoživotnímu užívání speciálních léků. „Léčí se to albendazolem. Ten se ale přestal do Česka pod názvem Zentel dovážet,“ řekl Ditrich. „Co teď budou nemocní lidé dělat, netuším,“ dodal.
V Česku je výskyt tasemnice liščí potvrzen na území vojenských újezdů. Nejvíce nakažených lišek bylo zjištěno v roce 2005 ve Vojenském újezdu Boletice u Českého Krumlova. V současné době podle veterinářů ale lišek neustále přibývá, a to zejména v okolí velkých měst. Právě zde je proto největší riziko nákazy. Nebezpečného parazita ale nemusí přenášet jen lišky. „Hostiteli mohou být i další šelmy, jako jsou psi, kočky, a nově se udává i psík mývalovitý, který se do Česka rozšířil z východu,“ potvrzuje Ditrich. Podle odborníků jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří se pohybují v lese jako myslivci, sběrači lesních plodů nebo dřevorubci.
***
Vývojový cyklus parazita Hostitelem smrtelného parazita je liška obecná či jiný masožravec (pes, kočka, mýval). Jejich trus obsahuje odolná vajíčka tasemnice liščí, která mohou ulpět na lesních plodech. Ty se pak mohou dostat do trávicího traktu mezihostitelů, jako jsou hlodavci, ovce nebo člověk. V jejich těle se pak z vajíček vyvinou larvy, které se začnou nepohlavně rozmnožovat. Z množících se larev pak narůstá útvar, odborně nazývaný boubel. Ten může u člověka dosáhnout až velikosti dětské hlavy. Boubel velkým tlakem a agresivním růstem ničí okolní tkáň podobně jako nádorové bujení.
