Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Elektrošok je bezpečnější než obušek. Policii však odrazuje drahý provoz taserů

Česko

  5:00
PRAHA - Kvůli vzrůstajícímu násilí v ulicích vybavila londýnská metropolitní policie koncem června své příslušníky dalšími zhruba dvěma tisíci distančních paralyzérů. Takzvané tasery má nyní k dispozici přibližně pětina tamních policistů z celkového počtu 31 tisíc. Český policejní sbor tvořený více než 40 tisíci členy disponuje „pouze“ stovkami kusů. Překážkou je poměrně vysoká provozní cena. Odborníci se přitom shodují, že taser je bezpečnější a účinnější než teleskopický obušek.

Policista s taserem - ilustrační foto. foto: Reprofoto

Distanční paralyzéry jsou součástí výbavy české policie od roku 2005. Při své práci je využívají převážně složky, které zasahují proti nebezpečným pachatelům. Zejména tak jde o příslušníky zásahových, speciálních pořádkových a pohotovostních motorizovaných jednotek nebo kriminalisty. Policisté v ulicích, s nimiž se občané setkávají nejčastěji, tasery zpravidla vybaveni nejsou.

Muž vylezl na věž a házel po lidech cihly. Po 15 hodinách ho zásahová jednotka trefila taserem

„V současné chvíli policie vlastní a užívá několik stovek taserů,“ přibližuje policejní mluvčí Eva Kropáčová. Přesný počet neprozrazuje, i tak je ale patrné, že tuzemský bezpečnostní sbor jich vlastní výrazně méně než ten londýnský.

Jedním z důvodů je pochopitelně vyšší stupeň bezpečnosti. „U nás tolik nehrozí, aby někdo na policisty zaútočil se sekyrou, nožem či jinou zbraní,“ vysvětluje Zdeněk Maláník, soudní znalec v oboru zbraní. Zároveň ale dodává, že dalším z podstatných hledisek je rovněž ekonomická stránka elektrického paralyzéru.

Výstřel za více než tisícovku

Česká policie disponuje tasery typu X26. Cena základního modelu se pohybuje zpravidla kolem 40 tisíc s DPH. Finančně nákladné je ovšem jeho pravidelné používání, kdy jeden výstřel vyjde na více než tisíc korun.

Taser po stisknutí spouště vystřelí na cíl šipky s elektrickým vodičem. Následuje výboj o síle 50 tisíc voltů, který zasáhne člověka i přes pěticentimetrovou vrstvu oblečení. Pachatel je okamžitě paralyzován. Zasažen přitom může být až do vzdálenosti 7,6 metrů, přičemž standardní odstup jsou tři metry. Hlavice, z níž šipky vyletí, se však po každé ráně musí nahradit novou.

Jak funguje taser?

„Její cena se pohybuje v rozmezí od 800 až 1200 korun,“ uvádí Kropáčová. To potvrzuje i Luboš Chmelař ze společnosti Guardwings, jež je výhradním distributorem taserů pro českou policii. Pro srovnání: cena jednoho výstřelu z pistole vyjde do deseti korun. Podle Chmelařových slov však přesto nejde o částku, kterou by se nevyplatilo investovat. „Nemyslím si, že by to v rámci účelnosti taseru bylo předražené,“ míní Chmelař.

„Když policista použije při zákroku teleskopický obušek, může dojít ke zranění. Když pak spočítáte cenu ošetření, případnou hospitalizaci a pracovní neschopnost, cena hlavice je oproti této záležitosti naprosto mizivá,“ doplňuje. Policejní sbor dle něj není s používáním taseru pozadu, jen se nemůže srovnávat s ekonomicky vyspělejšími zeměmi.

Taser jako hlavní příčina smrti?

Častější využívání distančního paralyzéru by přivítal také Jaroslav Tureček z Katedry bezpečnostních technologií na policejní akademii. „Kdybych si měl vybrat, jestli dostat obuškem, nebo taserem, radši bych byl pro taser. Je bezpečnější, nenechává následky,“ říká Tureček.

Útočník, kterého elektrické vodiče zasáhnou, je sice v jakékoliv pozici během sekundy celkově ochromen, zůstává ovšem při vědomí. Okamžitě po skončení výboje je tak opět schopen pohybu. Podle Turečka mu hrozí leda psychický šok, a to v případě, že by na zásah nebyl připravený. I proto jsou strážci zákona povinni střelbu z taseru předem avizovat. „Těsně před použitím musí policista zřetelně vyslovit ‚taser‘, aby ostatní upozornil,“ popisuje policejní mluvčí Kropáčová.

Taser X26, který používá česká policie.

S tvrzením, že taser nepředstavuje žádné riziko ovšem dlouhodobě nesouhlasí organizace Amnesty International, která usiluje o dodržování lidských práv. Již v době, kdy se paralyzéry v rukou českých policistů poprvé objevily, upozorňovala na to, že právě taser byl v zámoří v desítkách případů hlavním nebo vedlejším faktorem způsobujícím smrt.

„Že po tom někdo zemře, je nesmysl. Paralyzér působí pouze na příčně pruhované svalstvo. Nemá nic společného se srdcem nebo mozkem,“ vyvrací Maláník na základě vlastních zkušeností s tím, že srdce po zásahu nevykazuje vůbec žádnou neobvyklou činnost.

Paralyzovaný cizinec házející cihly

Přesto má policie pro distanční paralyzéry přesně stanovená pravidla, za jakých situací může s jejich pomocí zakročit. Každý policista, který bude mít tuto zbraň k dispozici, musí projít dvoudenním kurzem zaměřeným na jeho přiměřené a bezpečné užití. Opětovné proškolení musí absolvovat každé dva roky. Minimálně dvakrát ročně je pak povinen zúčastnit se praktického výcviku.

„Taser policista použije například pokud si potřebuje udržet odstup od osoby s nožem nebo obuškem,“ ujasňuje Kropáčová. Osoba, proti níž je taser používán, se zároveň nesmí nacházet v místech, kde by si nekontrolovatelným pádem mohla způsobit zranění, jako například na příkré střeše či schodech.

Speciální jednotka na cizince použila taser.

Statistiku použití taseru česká policie neeviduje, práci s ním však vnímá pozitivně. Pachatele tímto způsobem zneškodnila například loni v červnu, kdy cizinec v Praze házel cihly na kolemjdoucí z věže skladu Národního divadla a odmítal slézt. Patnáctihodinové drama ukončila zásahová jednotka právě díky taseru.

Metropolitní policie v Londýně si pochvaluje, že pouhá přítomnost paralyzérů stačila k rychlému vyřešení konfliktu v devíti z deseti případů. Tamní policisté střelné zbraně v základní výbavě nemají, neboť u nich panuje přesvědčení, že proti neozbrojeným občanům by měli zasahovat taktéž neozbrojeni. Výjimku tvoří protiteroristická jednotka, příslušníci chránící parlament a hlídky na rizikových místech, jako je například letiště či nádraží. V USA jsou tasery běžným vybavením každého policisty.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...