PRAHA Spolupracovat s Čínou a vystavit se riziku ekonomického nátlaku, nebo se odstřihnout od trhu s největším potenciálem na světě a nechat se převálcovat ostatními asijskými státy; to je otázka, kterou musí nyní řešit ostrovní stát Tchaj-wan.
Z událostí za poslední rok jasně vyplývá, že se tchajwanský prezident Ma Ying-jeou rozhodl pro první možnost. Země například nejnověji umožní čínským firmám odkoupit až desetiprocentní podíl ve společnostech zabývajících se výrobou čipů a elektroniky, jako je například Foxconn nebo TSMC.
Bez obchodu to nejde To by bylo za minulého prezidenta naprosto nemyslitelné, jelikož toto odvětví patří k páteřím ostrovní ekonomiky a jakýkoliv čínský vliv byl brán jako bezpečnostní hrozba.
Tchajwanské podniky ale během posledních let mohutně investovaly v Číně do továren a výrobních hal, celkem více než 200 miliard dolarů.
Spojení s tamními společnostmi by jim nyní mělo ulehčit vytvoření distribučních sítí a také získat dodatečný kapitál pro inovace a zvýšení efektivity.
„Obchod je pro Tchaj-wan mízou. Bez obchodu nemůže Tchaj-wan existovat,“ prohlásil minulý rok Ma. Obchod opravdu tvoří více než polovinu ročního HDP a tchajwanské podniky vyvážejí nejvíce právě do Číny.
Už od roku 2009 proto začaly obě strany vyjednávat a sbližovat jednotlivé ekonomiky.
Tchaj-wan tehdy umožnil Číňanům investovat do společností ve stovce oblastí, které ale zahrnovaly například relativně nevýznamný automobilový průmysl nebo výrobu plastů. Čínské firmy tak proinvestovaly pouhých 137 milionů dolarů.
Například snaha čínského mobilního operátora China Mobile koupit 12procentní podíl v tchajwanském konkurentovi Far EasTon byla vládou rychle zastavena a neprošla by ani s dnešními uvolněnými pravidly.
Přelomový okamžik nastal v červenci minulého roku, kdy obě strany podepsaly vzájemnou obchodní dohodu a snížily nebo odstranily cla na stovky výrobků.
Smlouva byla výrazně výhodnější pro Tchaj-wan. Analytikům i samotným Tchajwancům je však naprosto jasné, proč jim Peking vychází vstříc.
Čína, která tchajwanskou Čínskou republiku oficiálně neuznává, se snaží ostrov ovládnout ekonomicky. Tchaj-wan ale nemá mnoho možností, jak na hrozbu reagovat bez ztráty ekonomické pozice. Čína se totiž prý chystá uzavřít stejné dohody i s ostatními asijskými státy a zemi by tak mohl „ujet“ vlak.
Pro „zemi středu“ bude spojení s Tchajwanci výhodné i kvůli možnosti získání přístupu k novým technologiím. Právníci proto upozorňují na nutnost dobře ošetřit duševní vlastnictví firem.
Prodejte nám stíhačky Prezident Ma se alespoň snaží zachovat diplomatické vztahy s USA, které už měsíce žádá o dodání nových letounů F-16.
Američané se prý ke schválení obchodu s novými stíhačkami chystají, rozhodnutí ještě nebylo učiněno. Tchajwanci zatím za více než šest miliard dolarů dostali helikoptéry Black Hawk nebo protiraketový systém Patriot. Jejich rozhodování by mohl zásadně ovlivnit i skandál týkající se vrchního velení tchajwanské armády. Ukázalo se, že generálmajor Lo Hsien-che pracoval pro čínskou rozvědku.
Je otázkou, do jaké míry postoupí ekonomická integrace obou zemí v budoucnu. Velká většina Tchajwanců se k ní totiž staví chladně. Příští rok se konají prezidentské volby a opoziční strana DPP proti novým dohodám razantně protestuje.
Graf
Tchajwanský export (v milionech dolarů)
Tchajwanský import (v milionech dolarů)
Celkový objem obchodu mezi Tchaj-wanem a Čínou
Export Tchaj-wanu do Číny za rok 2010 114 747
Import Tchaj-wanu z Číny za rok 2010 37 582
