TCHAJ-PEJ Ještě před několika lety by to bylo nemyslitelné. Vyhrocená politika minulé tchajwanské vlády pod Demokratickou pokrokovou stranou (DPP), která tlačila na vyhlášení nezávislosti a nešetřila kritikou Číny, však svedla tehdejší opoziční Kuomintang (KMT) a čínské komunisty (někdejší největší nepřátele) dohromady. Poté, co letos KMT vyhrál ve volbách a dostal se k moci, tak jeho zástupci v Číně vyjednali nejen spuštění pravidelných přímých letů mezi ostrovem a pevninou, ale také přijali pozvání na olympiádu v Pekingu.
Předseda KMT Wu Po-siung tak na konci minulého týdne přicestoval ještě s několika politiky, aby se mohl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu, kterého se kvůli porušování lidských práv v Číně odmítla zúčastnit řada západních politiků. Vnitropolitická debata kolem účasti tchajwanských politických zástupců na pekingské olympiádě se však nerozproudila ani tak kvůli lidským právům jako kvůli „riziku ponížení Tchaj-wanu na čínskou provincii“. Tchaj-wan neboli Čínská republika (pevninská Čína nese název Čínská lidová republika) se olympiády kvůli nátlaku Číny na mezinárodní společenství účastní od roku 1984 pod názvem „Čínská Tchaj-pej“. Tchaj-wan se mohl jako Čínská republika účastnit olympijských her až do roku 1972. Přibližně do té doby byl také jediným zástupcem „Číny“ v OSN. Poté, co ale Spojené státy nastartovaly politiku sbližování s ČLR, kterou potřebovaly jako páku na tehdejší Sovětský svaz, dostal se Tchaj-wan na vedlejší kolej. Křeslo v OSN ztratil měsíc po tajné návštěvě poradce tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona v Pekingu.
Rok na to, kdy začaly ostatní státy po vzoru USA přijímat politiku jedné Číny, pro Tchaj-wan znamenal poslední možnost účastnit se olympiády pod původním názvem. Pro další olympiády byl pro Tchaj-wan vytvořen nejen speciální název, ale také vlajka a hymna. To mimo jiné znamená, že tchajwanští fanoušci nesmí na stadiony s tchajwanskou vlajkou ani nápisy jako „Tchaj-wan“ nebo „Čínská republika“. Rozhodnutí o udělení her Pekingu tak pro Tchaj-wan znamenalo dilema. Peking mu totiž nejdříve vzkázal, že na hrách jeho sportovce rád uvidí a že z olympiády v Pekingu by se měli radovat „všichni Číňané“. Posléze také Tchaj-wanu nabídl, aby hostil hry spolu s pevninskou Čínou. Podle pravidel OH ale není možné, aby hry hostily dvě země. Na Tchaj-wanu se tak začalo diskutovat o tom, že přijetí čínské nabídky by znamenalo souhlas s tím, že Tchaj-wan je pouze čínskou provincií. Podobné debaty byly také kolem trasy olympijské pochodně.
Média sledovala hlavně zasedací pořádek Současná návštěva Wu Po-siunga v Pekingu je tak ostře sledována místními médii. Pozornosti se dostalo nejen zasedacímu pořádku na páteční recepci ve Velké síni lidu, kdy Tchaj-wan ocenil, že Wu nebyl posazen vedle zástupců z Hongkongu a Macaa, ale zejména prohlášením čínského prezidenta adresovaným tchajwanským politikům.
Pobouření v opozici způsobila jeho věta, v níž vyjádřil víru v úspěch tchajwanských sportovců, protože budou bojovat „na domácím poli“. Podobnou větu ale o den později použil i sám Wu, když přišel povzbudit tchajwanské baseballisty.
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
