Dráty kolem hlavy I když jsou telefony šlágrem moderní doby, podle odborníků první technologickou módní vlnu odstartoval úplně jiný přístroj. Mladší i starší generace si jistě vzpomene, že po ulicích chodili téměř všichni s podivným kovovým páskem na hlavě a molitany na uších, ze kterých vedly dlouhé dráty k pasu kalhot. Na něm byla zavěšená krabička o velikosti zhruba 10 krát 15 centimetrů a v ní kazeta. Ano, řeč je o legendárním walkmanu Sony.
„Sony se svým walkmanem skutečně diktovalo módu své doby. Dá se říct, že walkman se stal podobným hitem, jako jsou dnes tablety,“ říká Jiří Donát, konzultant firmy A. T. Kearney. Walkmany však postupně začaly nahrazovat sotva pěticentimetrové MP3 přehrávače, kam se vešlo víc hudby než na dvacet audiokazet. Svět začala ovládat digitalizace. „Ta sjednocuje přístroje, které byly do té doby zcela oddělené. Dnes už nepotřebujeme pro přehrávání hudby gramofon, pro její záznam magnetofon, pro poslech rozhlasu radiopřijímač, pro sledování obrazu televizor, tedy přístroje, které jsou postaveny na zcela rozdílných principech a technologických základech. Dnes to vše zvládne mikroprocesor. Ten stačí pouze přeprogramovat a slouží k přehrávání hudby, sledování videa nebo třeba k telefonování,“ vysvětluje Donát.
A právě telefonování se stalo fenoménem z největších. Ke slovu se přihlásila ikona mobilního telefonu. První mobilní telefon?
Pětikilový „macek“ Historie mobilních telefonů se začala psát už v sedmdesátých letech dvacátého století. První mobily vážily něco přes 5 kilogramů a musely být zabudovány v automobilech, aby vůbec fungovaly. Po nich následovaly telefonní kufry se sluchátkem. První telefonní hovor z mobilního telefonu, jak jej známe dnes, se uskutečnil 3. dubna 1973 ve Washingtonu. Tedy 97 let poté, co zazněla první věta přenesená Bellovým telefonem.
Tento první mobil zkonstruovala společnost Motorola. „Jednoho dne si mne zavolal jeden z ředitelů a postavil mne před úkol, který byl tehdy naprostým unikátem. Měl jsem zkonstruovat mobilní telefon, přenosný přístroj, který předtím ještě nikdo neznal...,“ vzpomínal po letech designér prvního mobilního telefonu Motorola DynaTAC 8000X, Ruddy Krolopp.
Na vývoj prvního mobilu na světě měli tehdy vývojáři necelé dva měsíce. Právě za tu dobu se totiž ve Washingtonu mělo rozhodnout o přidělení frekvencí pro mobilní síť. Ovšem veřejnost telefon spatřila až po dlouhých deseti letech, v roce 1983, kdy se vývojářům podařilo odstranit všechny nedostatky prototypu. První Motorola vážila zhruba kilogram a neměla displej. Stála 4 tisíce dolarů, tedy necelých 100 tisíc korun, a baterie vydržela na jedno nabití zhruba půl hodiny.
Vědět o sobě pak zanedlouho daly i finská Nokia (dříve Mobira), švédský Comvik a Ericsson. První mobily Nokia byly určeny právě do automobilů, následovaly kufříkové telefony. Cena se pohybovala v řádech desítek tisíc korun, přesto o ně byl obrovský zájem.
Český boom Zájem o mobilní telefony neminul o pár let později ani Česko, kam se mobily dostaly v roce 1991. Na trh totiž vstoupil Eurotel a spustil síť NMT. Jedno zavolání však bylo dost drahé a platilo se za odchozí, ale i příchozí hovory. První mobily v Česku navíc stály zhruba 70 tisíc korun. Přesně o pět let později, 30. září 1996, zahájila společnost Radiomobil provoz sítě mobilních telefonůGSM s názvem Paegas. Konkurence se zvýšila, ceny začaly klesat a svět začal po rychlé a mobilní komunikaci toužit jako po ničem jiném. „Lidé totiž snadno propadnou technologiím, které jim umožňují komunikovat,“ potvrzuje Donát.
Po mobilních telefonech s anténkou a miniaturním zeleným displejem přišly barevně podsvícené a posléze barevné displeje. Primitivní vyzvánění začaly nahrazovat 3D tóny. Mobily začaly mít foťáky a MP3 přehrávač se stal samozřejmostí. Mobilní telefony navíc začaly výrazně zlevňovat. „Díky tomu, že je spotřební elektronika postavena na digitálních technologiích, platí v ní tzv. Moorův zákon: každé dva až tři roky dojde ke zlevnění přístrojů při stejné funkčnosti na polovinu,“ vysvětluje Donát. V této době tak začíná platit: kdo nemá mobil, jako by nebyl. Firmy se trumfují, čí mobil je lepší, hezčí, výkonnější a mezi ty obdivované alespoň v Česku patří třeba Sony Ericsson K700i, Motorola Razr V3 nebo Nokia 6680 a další. Právě finská Nokia, která v roce 2006 prodala 347,5 milionu mobilů, se stala světovou jedničkou na trhu s mobilními telefony. Nástup nových trendů však Nokia zaspala a v současnosti svůj podíl na trhu ztrácí.
Něco je ve vzduchu Historii mobilních telefonů však přepsal pátek 29. června 2007, kdy se v USA začal prodávat iPhone. Hned během prvního víkendu se prodalo více než půl milionu těchto zařízení za 297 milionů dolarů. Ti, kteří v USA iPhone chtěli, se museli na 2 roky upsat výhradnímu operátorovi AT&T Mobility. Nejlevnější tarif je stál 60 dolarů měsíčně. AT&T si za jediný víkend zajistila tržby v minimální výši 720 milionů dolarů. Přitom 50 procent všech zájemců o iPhone přešlo od jiného operátora, takže AT&T si za víkend polepšila o 250 tisíc zákazníků, které ztratila jejich konkurence.
„Hodně lidí lákal velký dotykový displej jako vystřižený ze sci-fi; iPhone byl prvním telefonem, který lidem tento displej přinesl a hlavně dodal snadno ovladatelné rozhraní,“ říká Miroslav Strnad, šéfredaktor webu mujiPhone.com. „Proto když přišel Apple s mobilním telefonem, který byl dělaný pro běžné uživatele a ne pouze pro IT nadšence, lidé měli jasno v tom, že stát frontu před Apple Store se jim vyplatí,“ vysvětluje obrovský zájem o iPhone Strnad.
Úspěch Applu byl nejen fenomenální, ale i nekonečný. Dnešní čísla jsou totiž podobná těm minulým. Během loňského roku se na celém světě denně prodalo 150 tisíc iPhonů a za první čtvrtletí roku 2011 je v plánu prodat 21 milionů kusů.
Jméno podle letáku Apple svým iPhonem navíc odstartoval éru takzvaných chytrých mobilních telefonů. Právě ty totiž umožnily světu připojit se na internet, stahovat si aplikace a hry, slouží jako přehrávač hudby, poměrně dobrý foťák, navigace a sociální komunikátor. Touha komunikovat se začala dostávat do popředí a sociální síť Facebook, která původně měla sloužit ke komunikaci mezi vysokoškoláky na americkém Harvardu, této touze dokonale vyhověla. Na světě byl další fenomén.
Jméno serveru, který v roce 2004 založil bývalý student Harvardu Mark Zuckerberg, vzniklo z papírových letáků zvaných Facebooks, které se rozdávají studentům prvních ročníků na amerických univerzitách. Tyto letáky slouží k bližšímu seznámení studentů mezi sebou.
V současné době má profil na Facebooku půl miliardy lidí, polovina z nich se přihlašuje každý den. Zhruba 200 milionů lidí se na Facebook připojuje přes svůj chytrý telefon. „Abychom mohli používat například Facebook, musíme mít zařízení, které nás k němu připojí. Kdysi byl jedinou volbou osobní počítač. Pak přibyly chytré telefony, díky kterým můžeme být na sociální síti v podstatě nepřetržitě. A nově přibývají tablety, které spojují přenosnost chytrých telefonů s lepší ergonomií práce. Snadněji můžeme například psát texty nebo si lépe prohlédnout fotky a videa ostatních,“ popisuje Donát.
Hodinky s vodotryskem Myšlenka tabletu přitom není zase tak nová. Jako jeden z prvních s ní přišel před téměř deseti lety Microsoft s operačním systémem Windows XP Tablet PC Edition. Ten však moc úspěch neměl a k použití takovýchto tabletů bylo navíc potřeba pero. Zatímco technologický svět zkoumal možnosti a limity tabletů, společnost Apple už v této otázce měla jasno a 3. dubna 2010 začal prodávat svůj tablet iPad. To, že se Apple i tentokráte trefil do černého, dokazují i 3 miliony prodaných iPadů během necelých tří měsíců. Koncept Applu jako obvykle následovali další výrobci, Samsung, HTC, Dell a další.
Odhadnout, co přijde po chytrých telefonech, tabletech a televizích, které už kromě 3D obrazu nabízejí například možnost surfovat po internetu, není lehké. Odborníci spekulují, odhadují, prorokují nebo varují. Většinou se ale shodují na jedné věci. Technologie se budou lidem ještě více přibližovat. „První na řadě bude naše oblečení a brýle. Tedy integrované komunikátory a aplikace,“ říká Jiří Šlerka, který učí na Filozofické fakultě Studia nových médií. „Podíváte se na předmět a budete si ho moci rovnou vyhledat na Googlu a zobrazit k němu další informace. Naše oblečení bude mít rovnou zabudovanou GPSku. A pokud to někomu připadá jako sci-fi, tak ať se podívá na stav těchto technologii před deseti lety a dnes,“ dodává Šlerka.
