Do Evropy byl vyslán viceprezident Joe Biden, první oficiální vyslanec nové vlády Baracka Obamy
MNICHOV/PRAHA „Jestli Evropané čekají, že Spojené státy zavřou Guantánamo, podepíšou Kjótský protokol, přijmou vůdčí roli Evropské unie v klíčových záležitostech - a přitom jim nenabídnou víc, kupříkladu ohledně Afghánistánu, než jen symbolickou podporu -měli by se nad sebou zamyslet,“ řekl před časem šéf Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer. „Takhle by to nešlo.“
Jeho slova vystihují tak trochu nervózní náladu, která vládne na letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Všichni s napětím čekají, s čím vystoupí americký viceprezident Joe Biden, který do Evropy zavítal jako první oficiální vyslanec nové vlády Baracka Obamy. A řeč se nejčastěji točí kolem Afghánistánu, přestože včera byla na programu diskuse o odzbrojení.
Jestli totiž bude Biden v Mnichově v něčem konkrétní, shodují se analytici, pak s největší pravděpodobností v otázce dalšího vývoje situace v Afghánistánu. Má za úkol připravit půdu pro jednání o tom, aby se Evropa v Afghánistánu víc angažovala.
Evropa si to dobře uvědomuje a už několik měsíců se na to připravuje. Britský ministr obrany John Hutton v té souvislosti nedávno obvinil nejmenované evropské členy NATO z toho, že se jen „schovávají za Američany“ a že mají „jen malou chuť“ pomoct s válkou proti terorismu. Británie má v Afghánistánu téměř 9000 vojáků a je jednou z mála zemí - společně s Polskem - ochotných poslat do země další.
Němci mají své vojáky v relativně klidných oblastech na severu země a podobně jako Italové (ti hlídkují na západě) trvají na tom, že se nebudou zapojovat do války s Talibanem.
Nejde zdaleka jen o vojáky. Obamova administrativa už NATO naznačila, že očekává víc než jen „další muže“, jmenovitě vrtulníky, zajištění výcviku pro afghánské bezpečnostní složky, spolupráci s reformou právního systému a v neposlední řadě i pomoc s bojem s producenty a pašeráky drog (obchod s heroinem je klíčovým zdrojem financí pro Taliban).
„Jste jako všichni generálové“ „Kdykoliv přijeli Evropané a my s nimi mluvili o tom, aby se víc podíleli na boji s Talibanem, vždycky to skončilo u neurčitých slibů,“ nechal se nedávno slyšet americký generál Dan K. McNeil, který do června loňského roku velel složkám NATO v Afghánistánu.
„Jeden poslanec Evropského parlamentu mi na rovinu řekl: Jste jako všichni generálové - chcete pořád dokola jen víc vojáků a víc peněz,“ dodal McNeil.
Nikdo sice nečeká, že by Biden ve svém dnešním projevu formuloval nějaké konkrétní požadavky Spojených států na evropské spojence ohledně Afghánistánu. Přesto se má za to, že dá jasně najevo, že je v žebříčku priorit Obamovy administrativy hodně vysoko.
„Američané by ovšem měli dát jasně najevo, že tu nejde jen o uplatňování vojenské síly. Pak se jim s Evropou bude vyjednávat snáz,“ podotkla politoložka Constanze Stelzenmuellerová.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
