Diftérii neboli záškrt, historicky nazývaný také mázdřivka, způsobují bakterie Corynebacterium diphtheriae, ale plně se nemoc rozvine jen tehdy, pokud jde o kmeny produkující jed. Jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které například v Africe stále zabíjí tisíce lidí ročně, ale v Česku je velmi vzácné. Desítky let se tu nevyskytovalo, nebo jen ojediněle. V poslední době ale pacientů opět přibývá.
Od roku 2022 do loňského prosince lékaři nahlásili 34 potvrzených případů infekce, nejvíce v Moravskoslezském kraji (9) a v Praze (8). Jeden z pacientů zemřel.
Od loňského října do dnešního dne onemocnělo některou z forem záškrtu nejméně 10 lidí. Všichni skončili v povinné izolaci v nemocnicích, z toho šest v Moravskoslezském kraji, další v Praze, Pardubicích a na Vysočině.
Pacientce s nosním záškrtem, která čeká na podrobné výsledky laboratorních testů, zatím opavští lékaři nasadili antibiotika, na které je bakterie Corynebacterium diphtheriae citlivá. Emeritní primář tamního infekčního oddělení Petr Kümpel předpokládá, že Národní referenční laboratoř pro záškrt v Praze v nejbližších hodinách definitivně určí, jaký kmen bakterie pacientka má.
Lékaři se s nemocí desítky let nesetkali
„Když laboratoř určí nebezpečný kmen produkující toxin, dostane žena patrně i speciální antitoxické sérum, které nám pošlou z Prahy. Vyrábí se z koňské krve, která obsahuje protilátky neutralizující jed. Nejdříve ale musíme otestovat, jestli není pacientka na sérum alergická,“ říká infektolog Kümpel. „Pokud se tedy bude jednat o záškrt, bude to mé první setkání s touto nemocí v mé čtyřicetileté praxi,“ dodává lékař.
Podobně na tom byli donedávna i jeho kolegové z Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě. „V minulých letech se u nás objevily první případy lehčí formy kožního záškrtu. Ale ve své sedmatřicetileté praxi jsem nikdy nesetkal s téměř vymýceným krčním záškrtem. Až do loňského listopadu. A od té doby už několikrát,“ líčí zástupce přednosty ostravské kliniky Petr Širůček.
Na klinice skončili na podzim v rozmezí několika dnů mladí rodiče s lehčí kožní formou záškrtu, která se projevuje nejčastěji mokvajícími vředy nebo nehojícími se ránami na kůži, ale ještě před nimi jejich dvanáctiměsíční dítě. To mělo kromě kožního i krční záškrt, který se projevuje bolestí v krku, horečkou, únavou, nateklými lymfatickými uzlinami a našedlým nánosem (pablánou) v hrdle. Nemoc se nazývá záškrt proto, že při vzácnější hrtanové formě otoky v hrdle ztěžují dýchání. Dříve se lidé bez léčby často udusili.
„Kojenec byl v nejtěžším stavu. Toxický kmen bakterie u něj způsobil nejen těžký zánět v krku, ale také difterickou myokarditidu, tedy zánět srdečního svalu způsobený jedem. Vzhledem k jeho stavu a obavám o poškození srdce dostal dokonce dvakrát antitoxické sérum, což je rarita,“ popisuje infektolog Širůček.
Zatímco rodiče sérum nepotřebovali a mohli být po zhruba dvou týdnech propuštění, jejich dítě putovalo po vyléčení infekce na dětskou kliniku kvůli dalšímu vyšetření a léčbě srdečního svalu. Stejně na tom bylo i sedmileté dítě, které leželo na ostravské infekční klinice letos v lednu. Také jemu toxická bakterie způsobila krční záškrt a poškodila srdce.
„Mladší dítě už je doma, starší propouštíme právě dnes,“ řekl v pátek přednosta Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jan Pavlíček. „U obou dětí jsme potvrdili zánět srdečního svalu, což je vážné onemocnění. Naštěstí ani jednomu z dětí srdce neselhalo. Domů jsme je propustili v dobrém zdravotním stavu. Ale až delší čas ukáže, zda nemoc nezanechala následky,“ dodává lékař.
„I když se u nás malé děti proti záškrtu povinně očkují, ani jedno ze dvou nemocných dětí bohužel očkované nebylo. Našim třetím pacientem s krčním záškrtem byla šedesátiletá žena. Ta sice v dětství očkovaná byla. Jenže test ukázal, že její hladina protilátek je nedostatečná. S věkem totiž postupně klesá,“ dodává infektolog Širůček.
Dříve onemocněly desítky tisíc lidí ročně
A právě to je podle odborníků zřejmě hlavní důvod, proč se téměř vymýcená nemoc do Česka vrací: pokles proočkovanosti nebo vyvanutí protilátek, a tím snížení kolektivní imunity. K tomu se přidávají další faktory, jako je cestování a migrace z oblastí, kde se záškrt stále vyskytuje, či méně příznivé hygienické a sociální podmínky v některých komunitách, které usnadňují šíření bakterie.
„Před válkou onemocněly záškrtem na území tehdejšího Československa každý rok desítky tisíc lidí, především dětí. Až deset procent nakažených, tedy okolo tisíce až dvou tisíc pacientů ročně umíralo. I proto, že nebyla dostupná antibiotika. Situace se radikálně měnila od roku 1946, kdy se u nás začaly proti záškrtu očkovat malé děti. Nemoc poté postupně téměř vymizela,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
V Česku se první pacient se záškrtem znovu objevil po 27 letech v dubnu 2022. V tom roce onemocnělo celkem pět lidí, o rok později sedm. Loni i předloni nahlásili lékaři shodně 11 pacientů. Letos už leželi v nemocnicích nejméně další tři.
Začátkem roku 2024 zemřel v jihlavské nemocnici 82letý muž z Prahy. Podle odborníků šlo o první úmrtí na záškrt v Česku po 55 letech. Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové byl senior před nákazou aktivní, sportoval a netrpěl žádným jiným závažným onemocněním. „Záškrt způsobený bakterií Corynebacterium diphtheriae byl pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla tehdy Fabiánová.
Muže postihla krční (faryngeální) infekce. Ta bývá obvykle nejtěžší. „O tom, jak vážný bude průběh záškrtu, nerozhoduje místo, které bakterie zasáhne, ale toxicita kmene,“ upozorňuje lékař Petr Kümpel.
I pacientka s nosní infekcí, která se zatím projevuje „jen“ vleklou rýmou, by mohla mít bez léčby vážné potíže. „Pokud by bakterie produkovala toxin, hrozí poškození řady orgánů, včetně život ohrožujícího zasažení srdečního svalu,“ vysvětluje Kümpel.
A dodává, že v minulosti zůstaly mnoha pacientům po záškrtu trvalé následky, především poškození srdce, nervového systému, ledvin nebo potíže s dýcháním a polykáním způsobené ochrnutím svalů měkkého patra.
Odborníci chtějí přeočkování dospělých zdarma
Obrana před nákazou spočívá podle odborníků v dodržování základní hygieny: častém mytí rukou, používání kapesníků při kašli a kýchání, vyhýbání se kontaktu s nemocnými či otevřenými ranami. Nejlepší ochranou proti infekci ale stále zůstává vakcína.
„Očkování v dětství je základ. Jenže ve vyšším věku hladiny protilátek proti záškrtu významně klesají, a to i po prodělané nemoci. Před třemi lety Státní zdravotní ústav doporučil ministerstvu zdravotnictví, ať stát zaplatí přeočkování dospělých. Alespoň jednou, ve středním věku. Postupuje tak řada evropských zemí. Některé hradí přeočkování každých deset let,“ říká epidemiolog Jan Kynčl.
„Je škoda, že Česko se zatím pro bezplatné přeočkování nerozhodlo. Nemocných bude pravděpodobně přibývat,“ míní i Petr Kümpel. „Sám jsem si zaplatil přeočkování kombinovanou trojvakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli, kterou nabízím i jiným starším pacientům a známým. Všem doporučuji, aby se v dospělosti nechali přeočkovat alespoň jednou ve věku nad 30 let,“ dodává Kümpel.
Stejně to vnímá také infektolog Petr Širůček. „Sám jsem také přeočkovaný a doporučuji to každému dospělému ve vyšším věku. Kdyby se rozhodl na vakcínu přispět stát, určitě bych to také uvítal,“ dodává lékař.
