Cena elektřiny je dána výsledkem obchodování na energetických burzách a nová daň by ji navýšit neměla. Jiná je situace v případě tepla, kde cena vychází z nákladů na jeho výrobu. „Pokud to tak dopadne, že kombinovaná výroba elektřiny a tepla by byla osvobozena, dopad na ceny tepla bude blízký nule,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
V opačném případě, kdy by teplárny musely nakupovat celý objem potřebných povolenek k emisi skleníkových plynů, zdražení tepla vyráběného v uhelných elektrárnách by přesáhlo deset procent. Ve městech, kde se tepelná energie vyrábí spalováním zemního plynu, by se jednalo o pětiprocentní nárůst.
Samotné teplárny zatím nechtějí rozhodnutí hospodářského výboru komentovat a vyčkávají na konec schvalovacího procesu. „Teď by to mohlo být chápáno jako zasahování do detailního legislativního procesu či pokus o jeho ovlivňování,“ řekl mluvčí Energetického a průmyslového holdingu Martin Maňák.
Podobně opatrná je také teplárenská skupina MVV Energie CZ, pod kterou spadají například teplárny v Děčíně, Liberci a Litoměřicích. „Vzhledem k tomu, že nám není známa konečná verze novely zákona, nemůžeme dopady do plánování společnosti a případně i výši dopadu na naše zákazníky v tuto chvíli vyčíslit,“ zmínila mluvčí MVV Energie Pavla Kulhavá.
Vyšší daň pro elektrárny Teplárny sice mohou být s výsledkem jednání hospodářského výboru spokojeny. Od nové daně budou osvobozeny také průmyslové podniky vyrábějící elektřinu pouze pro vlastní spotřebu. O to vyšší daň však zaplatí ČEZ a další provozovatelé uhelných elektráren. Místo původních 25 procent bude daňová sazba činit 32 procent.
ČEZ, podobně jako teplárny nechce poslanecký návrh příliš komentovat. „Bereme to jako fakt, ale k bližšímu komentáři stále nemáme dostatek informací. Například proto, že většina našich elektráren vyrábí i teplo a je otázkou, jak přesně ta pravidla budou,“ uvedl pro ČTK mluvčí Ladislav Kříž.
Podle propočtu LN by skupina ČEZ při 25procentní sazbě darovací daně musela státu v příštím roce zaplatit 3,4 miliardy korun. Sazba 32 procent představuje odvod skupiny ČEZ do státní pokladny ve výši 4,3 miliardy korun.
Nová daň má státu umožnit dotování rychle rostoucích nákladů na financování obnovitelných zdrojů. „Když se zavede tento systém, u domácností nedojde k růstu cen energie o více než pět procent a u firem by se to mělo projevit zhruba osmiprocentním nárůstem,“ odhaduje předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban.
***
CO SCHVÁLIL HOSPODÁŘSKÝ VÝBOR VE SNĚMOVNĚ
Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebudou v plné výši hradit spotřebitelé elektřiny, část bude možné financovat z různých daní a poplatků Tržby majitelů solárních elektráren za vyrobenou elektřinu budou sníženy o srážkovou daň ve výši 26 procent, daň se vztahuje na solární parky dokončené v letech 2009 a 2010, osvobozeny budou malé instalace na střechách Elektrárenské společnosti budou v letech 2011 a 2012 platit za přidělení povolenek k emisím oxidu uhličitého darovací daň ve výši 32 procent tržní hodnoty povolenky; osvobozena bude kombinovaná výroba elektřiny a tepla Poplatky za umístění solárních panelů na zemědělské půdě vzrostou (například u nejkvalitnější půdy se zvýší na devítinásobek běžné výše poplatku)
