Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), podle kterého ještě hodnoty v průběhu odpoledne porostou. Loni zažilo Česko první letní den 1. dubna, tedy zhruba o dva týdny dříve než letos.
Nejtepleji bylo ve středočeské Tuhani, a to 27,5 stupně. Překonala tak absolutní rekord pro tento den v měsíci o 0,3 stupně. Praha-Karlov v roce 1934 naměřila 27,2 stupně. Vysokou teplotu během dnešního brzkého odpoledne naměřila i stanice Ostrava, Zábřeh, kde bylo 25,5 stupně Celsia.
Letní den je dnes také v jihomoravských Dyjákovicích, kde teploty vystoupaly na 25,2 stupně Celsia. O jednu desetinu chladněji bylo v Bohumíně, Záblatí. Přesně 25 stupňů, což je v meteorologické terminologii hranice letního dne, naměřili ve Frýdku-Místku a Karviné.
Na většině míst v Česku se vyskytuje první letní den už v dubnu jen jednou za dva roky, v nižších polohách každoročně, řekl klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Letní dny se sice lokálně vyskytují i dříve, průměrně však za posledních 60 let až 18. května, v nížinách 8. května. Celkový počet letních dnů za rok se s klimatickou změnou a oteplováním v Česku od 80. let minulého století zvyšuje.
Teploty nad 25 stupňů jsou typické převážně až pro letní měsíce. Z údajů od roku 1961 vyplývá, že do roku 1990 bylo letních dnů v roce přes 40 spíše výjimečně, od 90. let jich bylo naopak pod 40 výjimečně.
Průměrně se jich v období 1961 až 1990 objevilo 32 za rok, ale v poslední dekádě (2011 až 2020) to bylo už o 20 dnů za rok více.
Historické extrémy
Extrémní byl například rok 2003 s 69 dny a pak rok 2018 se 77 letními dny. „Příchod prvního letního dne se od roku 1961 za 60 let posunul o 12 dnů dopředu,“ uvedl Zahradníček.
Celkově je období, kdy nastávají letní teploty, o 18 dnů delší, než tomu bylo v minulosti. Poslední letní den se obvykle objevuje v Česku kolem 7. září, i když lokálně to bývá i později.
Vyšší počet letních dnů vypadá na první stranu podle Zahradníčka pozitivně, ale přináší spíše negativa. „Při vyšších teplotách vzduchu dochází k většímu vysušování půdy,“ popisuje Zahradníček.
„Do diskomfortu se dostává dobytek a klesá například dojivost. Za teplých dnů v kombinaci se silným větrem a sušší půdou se výrazně zvyšuje riziko přírodních požárů,“ objasňuje.
„Období s požárním rizikem se i díky většímu počtu letních dnů zvýšilo o 20 až 25 dnů za rok a nastává dříve,“ dodává klimatolog. Tak je tomu i letos, kdy se hlavně ve čtvrtek očekává podle portálu Firerisk.cz na 60 procentech území středně vysoké riziko požárů, což je druhý nejvyšší stupeň.
Jste rádi, že už v dubnu jsou nadprůměrně teplé dny?
Trend zvyšování počtu letních dnů a jejich stále časnějšího výskytu zapadá do kontextu změn, které jsou způsobené globální změnou klimatu. Loni Česko zažilo například rekordně časný první tropický den.
Přes 30 stupňů bylo v části republiky už 7. dubna. A podle současných klimatických modelů bude tento trend pokračovat. Z webu Klimatická změna vyplývá, že počet tropických dnů (s letními dny modely nepracují) se bude v roce 2030 v Česku pohybovat okolo 14, v roce 2050 okolo 22 a v roce 2090 okolo 32.



















