Půdní teploměr: teploměr určený k měření teploty půdy v různých hloubkách. Na meteorologických stanicích u nás se běžně měří teplota půdy v hloubce 5, 10, 20, 50 a 100 cm. Pro hloubky do 20 cm se používají lomené půdní teploměry, pro větší hloubky se používá hloubkových půdních teploměrů. V současné době se na již řadě stanic používají teploměry elektrické.
Promrzání půdy: tuhnutí půdního roztoku při poklesu teploty pod jeho bod mrznutí. Hloubka promrznutí půdy závisí kromě intenzity mrazů a doby jejich trvání na druhu a zpracování půdy a na jejím pokrytí sněhem, vegetací apod.
Měření promrzání půdy: zjišťování hloubky pod povrchem země, v níž je teplota půdy nižší než 0 °C a ve které dochází k mrznutí vody v půdě. Měření se provádí půdními mrazoměry.
Dlouhodobě zmrzlá půda: vrstva půdy, zvětralin a hornin s teplotou i v létě nižší než 0 °C. Její součástí je podzemní led. Největší tloušťka dlouhodobě zmrzlé půdy byla zjištěna v Jakutsku a činí cca 1500 metrů.
Holomráz: mráz bez sněhové pokrývky.
