Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Test digitálních zrcadlovek, díl 2.

Česko

V posledních letech došlo na trhu digitálních fotoaparátů k dramatickému vývoji. Nejen, že se nové modely výrazně vylepšily a zásadním způsobem narostly i pixely, ale výrazným vývojem k lepšímu prošly i ceny. A co je dnes největším hitem?

Zatímco ještě před pár lety stála průměrná digitální zrcadlovka okolo padesáti tisíc, dnes se velmi dobré pohybují i kolem dvaceti tisíc. V dnešním dílu třídílného testu digitálních zrcadlovek se podíváme na tři modely, které jsou v současnosti na trhu hitem. Předtím se ale, stejně jako minule, podíváme na trochu teorie - tentokrát na téma příslušenství.

Konvertory

Konvertory jsou optické systémy, které se používají především na teleobjektivy. Jejich pomocí můžeme prodloužit ohniskovou vzdálenost objektivu. Jsou výborné zejména u světelných objektivů.

Součet světelnosti po nasazení konvertoru na objektiv by neměl překročit u nejmodernějších fotoaparátů clonu 8. Zatímco model s koeficientem prodloužení ohniskové vzdálenosti 1,4 sníží světelnost o 1 clonu, konvertor s prodlužovacím faktorem 2 sníží světelnost o 2 až 2,5 clony. To může u méně světelných objektivů vést k horší práci autofokusu.

Tedy: například s objektivem o světelnosti 4 mohu bez problémů použít konvertor s koeficientem prodloužení ohniska 1,4, který ztrácí jednu clonu. Konvertor s koeficientem 2x je již díky ztrátě 2 až 2 a půl clony na hranici použitelnosti. Obecně také platí, že konvertory s delším koeficientem prodloužení zhoršují výrazněji kvalitu obrazu více než ty s koeficientem 1,4.

Z testovaných konvertorů se nám nejvíce líbily dva. Tamron 1,4 PRO jsme s úspěchem používali hlavně na testovaných stabilizovaných, méně světelných objektivech Nikon a Canon (viz fotografie v 1. díle). A pak jeden poměrně atypický konvertor Soligor s koeficientem 1,7. I když s Nikkorem VRII 70-300 pracoval poměrně neochotně a pomaleji než Tamron 1,4, se světelnějšími objektivy byl velmi dobrý.

Ideálně jej můžeme uplatnit především na objektivech o světelnosti 2,8. Je dobrým kompromisem mezi konvertory s koeficientem 1,4 a konvertory s koeficientem 2, které ale mají vesměs nejen horší světelnost, ale i kvalitu obrazu.

Není paměť jako paměť

Zatímco u analogových fotoaparátů byla volba „na co fotit“ zcela zásadní a nekvalitní zrnitý či nesprávně barevně vyvážený či špatně vyvolaný film mohl zásadně negativně ovlivnit vaši práci, u digitálu to není tak dramatické.

To však neznamená, že je jedno, jakou paměťovou kartu použijete. Nejen proto, že v případě poškození dat jste na tom podobně, jako když zapomenete film ve vývojce. Podstatná je i rychlost karty a její mechanická odolnost. Tato vlastnost není problematická především u karet Compact Flash - ty jsou obecně mnohonásobně předimenzovány. Mechanicky poškodit se nám ale v dřívějších testech podařilo dvě neznačkové karty SD.

Proto jsme nyní pracovali s jednou značkou, konkrétně Apacer. Ukázalo se, že u karet nejde jen o peníze. Apacer se pohybuje spíše v nižší cenové hladině, přesto během dlouhodobých testů nedošlo k sebemenšímu problému.

Chcete-li pracovat dostatečně rychle, je velmi důležité - zvláště při delších sekvencích - zvolit karty disponující vyšší rychlostí, označené 150x, v případě větších kapacit pak class 6. Ideální je samozřejmě velká kapacita - 2 a více GB. Extrémně velké karty mají však jednu nevýhodu - nejsou tak přehledné, zvláště při fotografování při menším rozlišení.

Filtry

Pro někoho jsou filtry zdánlivá maličkost. V některých situacích však mohou zásadním způsobem pozitivně ovlivnit výslednou fotografii. Mají několik funkcí od čistě mechanické ochrany objektivů přes obrazové efekty až po zdůraznění či potlačení některých částí snímku či části barevného spektra.

Zkoušeli jsme více variant. Vyhrály precizní filtry B +W německé firmy Schneider Kreuznach. Vynikají dokonalou přesností, výborným multicoultingem a skvělým povrchem s úpravou proti mechanickému poškození. Prestižní značky jsou však relativně drahé a tak jsme použili i levnější alternativu od německé firmy Dörr.

Baterie: originál, či nikoliv?

Určitě to znáte. Fotíte „ostošest“, nejlépe s integrovaným bleskem a najednou ejhle. Baterka je vybitá. Druhou nemáte, protože náhradní je drahá. Máme pro vás dva tipy. Prvním je zjistit si, jaké články dává do baterie vámi vybraná alternativní značka baterií. Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že když jsou od renomovaných výrobců, není problém kupovat od tohoto dodavatele. Baterie nebudou mít výrazně odlišné vlastnosti od originálů. Můžete tak ušetřit 50 i více procent, podle modelu. Když ale narazíte na baterie za třetinu či čtvrtinu ceny, je velmi pravděpodobné, že v sobě ukrývají levné čínské články a vy riskujete například i zničení fotoaparátu.

Největší zkušenosti máme s tradiční českou značku Avacom, a to třeba u baterií ke značkám Nikon, Canon a Panasonic. U všech testovaných baterií se stejnou kapacitou vykazovaly shodné vlastnosti s originálem i po dvouletém používání.

Máme však ještě mnohem levnější řešení. Univerzální dobíječku pro všechny digitální fotoaparáty, kde vyměníte jen redukci na patřičný model. Její kouzlo spočívá především v adaptéru na dobíjení v autě. Není to řešení ideální, ale v mnoha případech zcela dostačující.

Příště PONDĚLÍ 26. 11. Dokončení testu digitálních zrcadlovek, horké novinky, tašky a batohy na fotoaparáty.

***

Canon 400 D

Za dobrou cenu nabízí uživateli rozlišení 10 megapixelů. Nyní je model 400 D nejlevnější plnohodnotnou digitální zrcadlovkou s nejširší škálou příslušenství na našem trhu.

Využívá všech objektivů Canon EOS i objektivů od alternativních výrobců. Na rozdíl od svého hlavního konkurenta Nikonu D40X tedy umožňuje nejen plnohodnotně používat všechny objektivy své značky, ale třeba i všechny Tamrony a Sigmy.

Jde o fotoaparát určený především amatérům, dá se s ním však pracovat i v náročných podmínkách. Nemá horní stavový displej - hodnoty se kontrolují na 2,5palcovém zadním displeji.

Kruhový programový ovladač je umístěn vpravo nahoře mezi hranolem a spouští. V dosahu prstů pravé ruky jsou umístěny i další nejčastěji používané funkce, jako je například korekce expozice, zvolené body autofokusu a ovládání expozičního roleru.

Paměťovou kartu řešil Canon profesionální Compact flash kartou. Baterie NB-LH s napětím 7,4 V a kapacitou 720 mAh je podle nás poddimenzovaná, zvlášť, když často používáte blesk. Tento model je prvním Canonem s automatickým čištěním čipu. Domníváme se, že jedinou slabinou jinak velmi dobrého fotoaparátu je setový objektiv, který se ke „čtyřstovce“ dodává. Nám nejvíce vyhovovala kombinace s Tamronem 18-250 mm. Je jen o trochu větší než setový Canon, avšak jeho rozsah je nesrovnatelný, také obrazová kvalita je velmi dobrá. Tímto setem získáte za necelých 30 000 Kč velmi univerzální sadu, se kterou můžete fotit komfortně v podstatě takřka vše. Výhody: rychlá spoušť, systém automatického čištění čipu, profesionální paměťová karta, procesor z „profi“ fotoaparátů.

Nevýhody: občas je nutné restartovat systém, malá kapacita baterie

Nikon D80

Vynikající zrcadlovka s rozlišením 10 Mpx. Má velký 2,5palcový displej, světlý a velký hledáček. Na rozdíl od modelu D40x má v bajonetu přenos pohonu autofokusu pro objektivy bez vlastního motoru. Tato zrcadlovka je velmi dobrá i po ergonomické stránce. Velmi dobře je zde například vyřešen bateriový grip, který může pracovat jak se dvěma běžnými bateriemi EN-EL 3e, tak i s adaptérem pro šest tužkových baterií.

Podle mého názoru je „osmdesátka“ skvělá až na jednu věc. Nemá - oproti svému předchůdci D70 - aretované volicí programové kolečko. Při fotografování s prioritou clony či času se při vyjímání z tašky velice často otočí do polohy Manuál, nastavení tedy musíte stále kontrolovat.

Neuchvátilo nás ani podlehnutí trendu SD pamětí, které se podle nás svou minimální robustností hodí tak akorát do mobilů. (Jen pro zajímavost, zatímco karta Compact flash se v naší redakci nezničila za léta ani jedna, u SD to byly za posledního půl roku dvě paměti, a to při naprosto běžném používání. Což asi není náhoda.) Setové objektivy používá D80 dva. Na rozdíl od - podle našeho názoru - ne zcela „zářivého“ 18-135 mm AF-S DX je k dispozici i velmi dobrý setový objektiv 18-70 AF-S DX, který je dostatečně robustní a má i velmi dobré optické vlastnosti.

Model může využívat plnou škálu značkových objektivů včetně těch se stabilizací VRII, která patří k absolutní světové špičce.

Tato zrcadlovka disponuje vzácně vyváženými vlastnostmi. Má vše, co by dobrá zrcadlovka měla mít. Jediné, co by mohlo zhýčkaným uživatelům vadit, je absence antiprachového filtru. Výhody: vynikající světlý hledáček, velký přehledný displej Nevýhody: při manipulaci se může nechtěně pootočit s nearetovaným programovým voličem

Olympus E-510

Nástupce oblíbeného modelu E-500 s novým vestavěným stabilizátorem obrazu.

Rozlišení 10 Mpx, tedy současný standard ve špičkových zrcadlovkách této kategorie.

Model je vybaven živým náhledem a u Olympusu již standardně antiprachovým filtrem.

Zatímco Canon 400 D a Nikon D80 jsou typickými představiteli systémů stabilizace objektivů, Olympus E-510 je v tomto testu prvním představitelem s mechanicky stabilizovaným čipem. Se vším, co s tím souvisí. Tedy hlavně s nižšími náklady na stabilizaci. Stabilizované tělo aparátu umožňuje pracovat se všemi běžnými a tudíž levnějšími objektivy, od širokoúhlých až po dlouhé telezoomy. Stabilizace objektivů ale obecně vykazuje o jeden až dva stupně lepší výsledky.

Chceme-li mít proto například jeden objektiv s maximální účinnou stabilizací, pak je asi lepší poohlédnout se po Canonu nebo Nikonu. Vyhovuje-li vám více, že sice stabilizujete jen o dva, maximálně tři stupně, ale na všech používaných objektivech, pak je Olympus E-510 takřka ideálním řešením. Od jmenovaných modelů se Olympus liší ještě jednou zásadní věcí. Velikostí čipu. Ten je výrazně menší než obecně používaný DX a má koeficient (ekvivalent ke kinofilmu) ohniskové vzdálenosti 2,0.

Zatímco u DX zrcadlovek tento koeficient dosahuje 1,5 (resp.

1,6 u Canonu). To má samozřejmě kromě nevýhody malého čipu i nesporné výhody. Menší a lehčí objektivy a dvojnásobné přiblížení při stejné ohniskové vzdálenosti. Nadto je přístroj velmi kompaktní a má nižší hmotnost. Výhody: tradičně velmi kvalitní objektiv Zuiko, dvě alternativy paměťových karet, velký displej Nevýhody: pouze tři zaostřovací body autofokusu

O autorovi| PETR ŘEZÁČ, autor je šéfredaktorem serveru iTest

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat