„Některá kritéria byla jmenována. Byla to samozřejmě seizmicita, byla to záležitost, která se týká chladicích systémů, byly to záležitosti, které souvisí s teroristickými činnostmi, s pády letadla a podobně. Jsou to takové nástiny, kam by se mohla společná kritéria ubírat,“ uvedl Hüner.
Některé členské státy nicméně usilují o možnost vyřazovat některé jaderné reaktory na základě jejich stáří. Podle Hünera by ovšem podobné kritérium nebylo pro některé země, včetně Česka, přijatelné.
„Když to trochu zlehčím, když dá někdo stáří 30 nebo 40 let, tak to takový problém nebude. Kdyby dal stáří 15 nebo 20 let, tak potom to problém bude i pro nás,“ dodal Hüner.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové je na vytyčení přesné podoby zátěžových testů příliš brzy. „Jestli mají ty testy k něčemu být, musí se dobře dohodnout a rozmyslet.“ Podle Drábové by pracovní skupiny zabývající se jadernou energetikou měly charakter zátěžových testů dohodnout zhruba do poloviny roku a Česká republika se pak podle nich zařídí.
Evropská unie začala uvažovat o provedení zátěžových testů kvůli havárii v japonské elektrárně Fukušima, kterou zasáhlo velmi silné zemětřesení a následně i vlna tsunami.
Německo dokonce rozhodlo pod vlivem událostí o dočasném odstavení nejstarších jaderných reaktorů v zemi, dokud neprojdou patřičnými testy a kontrolou. Podle Drábové však není ještě jasné, co přesně se ve Fukušimě stalo.
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger minulý čtvrtek řekl, že ne všechny reaktory v Evropě splní nejpřísnější část zátěžových zkoušek. Jeho slova však pobouřila hned několik členských států, které jsou na výrobě energie z jádra z velké části závislé.
„Bylo to nelibě přijímáno. Byla velmi ostrá reakce ze strany Francouzů, kteří napadali takové vyjadřování ve spojení s jadernou katastrofou či apokalypsou a podobně. Bezpochyby o živelní katastrofu jde, ale o jadernou katastrofu zatím naštěstí nejde,“ uvedl Hüner.
Jaderné elektrárny provozuje v Evropské unii 14 členských států z celkových 27. Mezi zastánce jaderné energie patří zejména Francouzi, Švédové, Finové, ale i Češi. Na opačném pólu stojí zejména Rakušané, kteří se „atomu“ v minulosti vzdali a opakovaně se stejný postup snaží prosadit i na celounijní úrovni.
Podle náměstka ministra průmyslu nebude mít diskuse v EU žádný dopad na chystanou dostavbu jaderné elektrárny Temelín, kde chce státní energetický gigant ČEZ výhledově postavit další dva reaktory. Hüner prohlásil, že Česko v žádném případě neuvažuje o tom, že by tendr na dostavbu dvou nových bloků jakkoliv odsouvalo.
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
