27. března 2019 10:17 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Těžké jaro Tomia Okamury. Útoky dezinformačních webů, odchody poslanců i tanečky okolo kandidátky

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda hnutí SPD Tomio Okamura. | foto: ČTK

PRAHA Aktuální volební průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění posílá SPD Tomia Okamury pod pět procent hlasů a tedy mimo sněmovnu. Co za ztrátou podpory stojí? Podle politologů, které oslovily Lidovky.cz, odchody poslanců ze strany, otevřená roztržka s jinak Okamurovi nakloněným dezinformačním webem Aeronet.cz i tanečky okolo kandidátky SPD do Evropského parlamentu.

Atmosféra obklopující Tomia Okamuru a jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) začala v posledních měsících neobvykle houstnout. Série turbulencí zahrnující odchody ze strany, alarmující výsledky průzkumů i škatulata na kandidátce do Evropského parlamentu vyvrcholila otevřeným sporem mezi Okamurou a serverem Aeronet.cz, jenž je hojně označován za nejvlivnější dezinformační web v Česku.

Na serveru Aeronet.cz se články útočící na předsedu třetí nejsilnější parlamentní strany začaly objevovat shodou okolností ve stejný čas, kdy na povrch probublal osobní spor mezi Tomiem Okamurou a ostravským poslancem Lubomírem Volným. Ten příspěvky právě Aeronetu hojně sdílel na svých sociálních sítích. První zprávy o Volného ambicích kandidovat do vedení strany se v českých médiích objevily poslední únorový měsíc, těsně poté, co celorepublikové ústředí Volnému zrušilo jeho stranickou buňku v Ostravě.

Předseda SPD Tomio Okamura (uprostřed), francouzská nacionalistka Marine Le...
Tomio Okamura se zúčastnil demonstrace na podporu maďarského premiéra Viktora...

Už třetího března se na zmiňovaném webu objevila první „vlaštovka“ v podobě článku, ve kterém měl nespokojený poslanec rozkrývat údajně šokující procesy uvnitř strany. Následovala série textů titulkovaných jako „Svodka o kmotrech v SPD“, jejíž tři díly vyšly čtvrtého, pátého a šestého března. Ty mířily zcela neomylně na Okamuru i další lidi ve vedení jeho partaje. Byli obviňování z finančních machinací a napojení na konkurenční parlamentní strany. Patnáctého března pak poslanci Lubomír Volný, Marián Bojko a Ivana Nevludová oznámili, že z Okamurovy strany vystupují.

Březnový volební model CVVM

ANO
32 %
ODS
14 %
Piráti
12,5 %
ČSSD
12,5 %
KSČM
8,5 %
KDU-ČSL
5,5 %
SPD
4,5 %
TOP 09
4 %
STAN
3,5 %

Jen do tohoto úterý stihly vyjít další tři články skandalizující dění v SPD. Ten poslední pak reagoval přímo na vyjádření samotného Okamury, který Aeronet na svém Facebooku označil za server, který „slouží nadnárodním globalistickým elitám“ a vede prý typickou operaci pod cizí vlajkou.

Deziformační scéna čtenáře měla, hledala ale své politiky

Podle Jonáše Syrovátky z Institutu bezpečnostních studií Praha (PSSI) tíhla scéna alternativních a dezinformačních zpravodajských serverů spíše ke krajně pravicovým a populistickým proudům, které se vymezují proti systému v Česku po roce 1989 nebo proti migraci. Právě v těchto antisystémových kruzích měl Okamura vždy relativně pozitivní ohlas.

„Dokázali si najít čtenáře, chyběla jim ale politická síla. Komunisté to nenaplnili, chvíli to ale vypadalo, že by na tuto pozici mohla nastoupit SPD,“ řekl serveru Lidovky.cz Syrovátka. Podle něj ale nyní dochází k vystřízlivění a zklamání z reálných možností, které Okamura v české politice má. „Teoreticky jim s Tomiem Okamurou došla trpělivost. Začala se prosazovat vize Okamury jako politického podnikatele, který vyhazuje ty skutečně zapálené členy,“ dodal bezpečnostní analytik.

Text, který odstartoval kritiku vůči Okamurovi na stránkách Aeronetu.

Text, který odstartoval kritiku vůči Okamurovi na stránkách Aeronetu.

Že má SPD mnoho reálných i potenciálních voličů právě mezi čtenáři webů jako Aeronet, ví zřejmě šéf této partaje velmi dobře. Snad i proto měl i ústy mluvčí SPD nutkání se k tvrzením na stránkách webu otevřeně vyjádřit. Ve svém prohlášení například tvrdí, že „anonymita není obranou proti cenzuře. Je to nástroj toho, že se slušný člověk nemůže bránit proti jeho falešným nařčením občansko-právní žalobou a případné trestní oznámení činí jeho anonymita bezpředmětným, neboť nelze vypátrat, kdo tento web provozuje“. Činnost webu podle něj pomáhá budovat „sluníčkářský neomarxistický multikulturní Nový světový řád“.

Jak serveru Lidovky.cz vyložil Syrovátka, webu se podařilo poměrně přesně popsat některé vnitřní procesy SPD, které podle něj nejde zjistit jinak, než přímo od zdroje. Je tak dle Syrovátky poměrně pravděpodobné, že za útoky na Okamuru stojí skupina tří odpadlíků či jiní lidé nespokojení s jeho vedením.

Trnitá cesta do Bruselu

Nejbližším testem podpory pro stranu kolem podnikatele japonského původu budou květnové volby do Evropského parlamentu. Právě ty ale, zdá se, stranu mohly výrazně rozštěpit. Podle serveru Aktuálně.cz (a také již zmiňovaného Aeronetu) totiž nedávno za dramatických okolností opustil stranickou konferenci lídr evropské kandidátky SPD a bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David.

Ten měl znechucen průběhem konference na pražském Ládví odejít se slovy: „Takhle zanikají partaje, na to se*u.“ Proti údajným dohadům o jeho konci v čele kandidátky se Okamura ohradil i v již výše zmíněném prohlášení podepsaném také tiskovou mluvčí SPD Barborou Zeťovou.

Prohlášení předsednictva SPD k serveru Aeronet

„Činnost serveru Aeronet slouží nadnárodním globalistickým elitám. Jedná se o typickou operaci pod falešnou vlajkou, kdy Aeronet předstírá, že je vlastenecký a tím si získává důvěru vlastenců, následně pak útočí na vlastenecké hnutí SPD. Server Aeronet se dlouhodobě tváří jako vlastenecké a alternativní médium, avšak vždy, když o něco doopravdy jde, tedy hlavně o volby, tak se snaží rozkládat vlastenecké hnutí a lživě podpásově útočí na SPD. Aeronet například začal šířit fámu, že lídr SPD pro volby do Evropského parlamentu MUDr. Ivan David odstupuje, což je zcela jasná lež.  A šíří i další smyšlené výroky ohledně SPD. Skutečnou úlohou Aeronetu je tedy rozkládat vlastenecké hnutí. 

Jeho anonymita není obranou proti cenzuře. Je to nástroj toho, že se slušný člověk nemůže bránit proti jeho falešným nařčením občansko-právní žalobou a případné trestní oznámení činí jeho anonymita bezpředmětným, neboť nelze vypátrat, kdo tento web provozuje. Každý si může odpovědět sám, komu slouží anonymita Aeronetu a komu slouží fakt, že se snaží rozkládat vlastenecké hnutí. Činnost Aeronetu slouží nadnárodním globalistickým elitám budujícím sluníčkářský neomarxistický multikulturní Nový světový řád. Jedná se o typickou operaci pod falešnou vlajkou, kdy Aeronet předstírá, že je vlastenecký a tím si získává důvěru vlastenců - a pak útočí na vlastenecké hnutí SPD. Vlastenci by neměli jeho provokacím proto věřit.“

„Tohle se mi nelíbilo. Není možné, abychom šli ve volbách za někým, kdo odchází z konference, aniž by si nás vyslechl,“ řekl člen pražské buňky SPD Hornát. Kritiky směrem k fungování strany podle něj zaznělo výrazně více, často měla prý také „peprnější ráz“.

Přesnost, s jakou server Aeronet událost popsal, zaujala i Syrovátka. „Konference byla od Aeronetu podle ostatních zdrojů popsaná poměrně přesně, jen k tomu byla přihozená klasická omáčka o židovském spiknutí a podobně. Dá se očekávat, že existuje přímé propojení mezi lidmi z Aeronetu a lidmi z SPD,“ vyvozuje z vývoje událostí Syrovátka.

Ačkoliv v čele má dále stát David, Okamurovo jméno se mělo objevit na volebním lístku také, jen na posledním místě. Svůj záměr ale během čtrnácti dnů politik přehodnotil a z kandidátky se nechal odstranit. Co tím přesně sledoval se pokusil pro Lidovky.cz popsat politolog z vysoké školy Cevro Institut Daniel Kunštát.

Dva z trojice článků zaměřených proti vedení SPD.

Dva z trojice článků zaměřených proti vedení SPD.

„Je možné, že do EU nikdy nechtěl a svým jménem chtěl jen zaštítit celou kandidátku. Obával se ale, že mohl být skutečně zvolen. Zvolil strategii lepšího vrabce v hrsti, než-li holuba na střeše. Dalších dva a půl roku se bude vyhřívat na výsluní politické scény v Česku. V Evropských volbách spíše tušil, že to nemusí vyjít. I kdyby měl tendence emigrovat z české politiky do Bruselu, tak jistotu v Evropských volbách prostě neměl“ řekl serveru Lidovky.cz Kunštát.

Doplnil také, že nespokojenost některých členů, která vyústila až odchodem tří poslanců z partaje, mohla být způsobena také nenaplněnými ambicemi, co se týká jejich postavení na kandidátce strany.

Kolísání okolo pěti procent. Značka Okamura ale stále táhne

Místo možnosti zajistit si na dalších pět let lukrativní pozici evropského poslance se Tomio Okamura rozhodl zůstat aktivním hráčem na české politické scéně. Poslední průzkumy ale jeho stranu posílají pod pět procent a tedy mimo poslanecké lavice. O konci či rozpadu SPD je ale podle Kunštáta zatím předčasné hovořit.

„Okamura už ukázal, že pokud se tu někomu může podařit postavit parlamentní stranu na svém jméně, tak je to on. Z toho štěpení vyjde pravděpodobně vítězně, ačkoliv to stranu zrovna neposílí,“ myslí si politolog.

Okamurovo hnutí podle něj nejvíce trpí tím, že jeho nosná témata už ve veřejné debatě nemají takovou pozornost jako dřív. „Speciálně mám na mysli problém migrace. Po nějakém teroristickém útoku se zase krátká vlna zájmu zvedne, ale oproti předchozím letům se o migraci mluví minimálně,“ řekl serveru Lidovky.cz Kunštát.

Vnímá to podle něj i samotný lídr SPD, který svou rétoriku přesouvá k novému tématu. Antievropanství. To je prý nyní mezi možnými voliči SPD nosný moment současnosti. Podobně jaké ve svých politických začátcích, kdy stavěl především na odporu proti migraci, se tak snaží najít programový náboj, který by vyhovoval současným poměrům.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura na celostátní...

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura na celostátní volební konferenci hnutí, na které obhájil svůj post.

Pro populistickou a krajní pravici, do níž by se podle Kunštáta dalo SPD zařadit, je podle tohoto politologa typické, že se uvnitř ní objevují personální spory. „U krajní pravice je často příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Někteří mají přehnané ambice a ne příliš adekvátní ocenění vlastní politické váhy,“ myslí si politolog. Okamurův případ to prý ale být nemusí.

„Pokud se někomu může podařit udržet populistickou pravicovou značku, tak je to jedině Okamura. Lidí, kteří by rádi usilovali o to samé, je a byla celá řada. Například paní Bobošíková nebo lidé kolem Václava Klause. Nikomu se to ale nepovedlo a jsou dávno zapomenuti,“ uzavřel Kunštát.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz