130 let

Těžký a marný boj o Jméno růže

Česko

Že je prakticky nemožné převést vrstevnatý román Umberta Eca Jméno růže v jeho obsahové šíři na jeviště, je zřejmé. Proč se ale divadlo pouští do tohoto předem marného boje nebo proč se spokojí jen s osekaným základním příběhem, už jasné není ani trochu.

V Městském divadle Brno adaptaci slavného románu nastudoval pohostinsky Petr Kracik s použitím dramatizace Clause J. Frankla. Do úkolu se pustil navzdory všem nepřehlédnutelným pochybnostem.

Jevištní převod se soustřeďuje na dějové jádro románu - příběh záhadných vražd, které do benediktinského opatství přijíždí vyšetřovat františkán Vilém z Baskervillu v doprovodu novice Adsona z Melku, a nejnutnější souvislosti. Musí samozřejmě rezignovat na bohatost díla, po jehož vydání začal širší okruh čtenářů skloňovat termín postmoderní román. A to je rezignace zásadní. Vždyť právě směs, kterou Eco namíchal, jeho hra s citacemi a pseudocitacemi, s historickými fakty a fikcemi, s praktickou interpretací znaků a pestrostí jazykových stylů je pro tuto zručně napsanou detektivku z prostředí středověkého kláštera důležitá.

Fatální omyl režie Petr Kracik uvedl, že nechtěl velkou podívanou, ale propracované herecké divadlo. Podle výsledného tvaru se zdá, že v tom se fatálně zmýlil, postavy jsou v dramatizaci mnohem víc nositeli idejí a informací než charaktery. Herce také částečně omezuje množství textu, které je třeba sdělit k pochopení souvislostí a kontextu, zjednodušit předlohu na prostou detektivku není až tak snadné. Nejčastější herecká akce v inscenaci je proto stání či pocházení po jevišti a mluvení. Postavy spolu konverzují, aby vysvětlily historii obou řádů, promlouvají o indiciích vražd, diskutují nad nalezenými mrtvolami, vedou teologické disputace a dialogy o jedovatých bylinách, heretických odnožích františkánů i vzácných spisech. A tak měl-li být z předlohy vytažen mystický thriller, ubírá mu tento konverzační rozměr inscenace napětí.

Mezi diskutujícími postavami se neprosazují nijak výrazně ani hlavní protagonisté Viktor Skála jako Vilém z Baskervillu a Vojtěch Blahuta v roli jeho mladého společníka Adsona. Přestože Viktor Skála naznačuje, že by uměl odlehčené ironické polohy vzdělaného Viléma, příliš prostoru se jim nedostává. Inscenaci tak schází i humor předlohy. Adson Vojtěcha Blahuty je spíš mdlý, chybí mu mladická naivita i zápal horlivého novice. Paradoxně výraznější jsou některé vedlejší postavy, třeba Jorge z Burgosu (Ladislav Kolář) nebo v klášteře odložený pomatený heretik Salvátor (Erik Pardus nebo Stanislav Slovák). Ne že by byly tak dobré, ale jen jejich představitelé mají co hrát: v případě prvního zlobný fanatický zápal, u druhého poťouchlou zlobu a pudovou nízkost.

Škoda že inscenace naopak nevyužila ty možnosti předlohy, které by divadlo mohlo zhodnotit. Vzdala se důmyslnějšího výtvarného řešení, přestože popis architektury i prostředí (především velkolepé klášterní knihovny a pohybu postav v ní) je v románu strhující a má silný vizuální potenciál. Scéna Jaroslava Milfajta se omezuje na kašírované kulisy církevní architektury, které nemají moc ani herce, ani diváky vtáhnout do nepřehledného labyrintu knih, myšlenek a světa. Nepomáhají k tomu ani projekce (Adsonovy halucinace, plameny ilustrující požár knihovny a podobně).

Bez interpretace nebo divadelně obohacující adaptace může inscenace nabídnout jen prostou konzumaci příběhu. Pro ty, kdo se minuli s Ecovým románem, může být jistě i sama detektivní zápletka z klášterního prostředí vzrušující. V lepším provedení ji ale mohou vidět ve filmové Annaudově verzi. Filmové zpracování se také muselo mnohého z předlohy vzdát. Ale má Seana Conneryho v roli františkána Viléma. A kromě toho film je pro detektivku či „gotický thriller“, který zbyl, přece jen vhodnějším médiem.

***

Umberto Eco, Claus J. Frankl: Jméno růže

Režie a úprava: Petr Kracik Dramaturgie: Ladislav Stýblo, Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Andrea Kučerová, Hudba: Dalibor Štrunc Scénické projekce: Petr Hloušek Městské divadlo Brno, česká premiéra 19. 2.

O autorovi| KATEŘINA SLÁMOVÁ BARTOŠOVÁ, Autorka je divadelní kritička

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás