PRAHA Zatímco se jejich spolužáci v první třídě učí abecedu, oni si pod lavicí čtou Ferdu Mravence. Někteří z nich bez problémů sčítají a odčítají, jiní píší téměř pravopisně. A to ve věku, kdy jejich vrstevníci neumějí do ruky ani vzít tužku. Dlouhou dobu byly mimořádně nadané a talentované děti v Česku přehlíženy. Nyní na ně už pamatuje zákon. Školy se musí nadaným dětem věnovat, musí jim utvořit podmínky ke vzdělávání a hlavně je musí mezi ostatními „normálními“ dětmi identifikovat.
Jenomže právě to je pro školy a učitele největší problém. Podle školních inspektorů umí odhalit nadané dítě na základních školách jen ve 43 procentech. Ukázalo to alespoň šetření, které v loňském roce provedli na více než tisícovce škol. „Talent u dítěte by se měl odhalit co nejdříve, aby mohl být rozvíjen. Základním školám se to ale zatím příliš nedaří a to se musí změnit,“ řekl mluvčí České školní inspekce Libor Vacek. Zároveň však Vacek upozorňuje na to, že čeští učitelé vlastně ani nevědí, jak mají nadané děti mezi těmi ostatními poznat. Nikde se to neučili.
Zatímco podle oficiálních statistik jsou mezi dětmi dvě až tři procenta mimořádně nadaných, odborníci mluví o mnohem vyšších číslech. Například podle Evy Vondrákové ze Společnosti pro talent a nadání je potenciálně nadaných dětí mezi 25 až 30 procenty. Ale jen desetina z nich se ve svém talentu realizuje. Učitelům vadí, když je student opravuje během výuky „Kromě učitelů, kteří schopnosti neumějí v dítěti odhalit, existují i tací, kteří to nechtějí a mají k nim negativní vztah,“ řekla Vondráková. Tato skupina učitelů si buď myslí, že je nefér, když mají nadané děti vlastně něco „navíc“, a proto je spravedlivé jim nevěnovat zvláštní pozornost. „Vadí jim, když je dítě opravuje v hodině a ví o něčem víc než sám učitel,“ dodala Vondráková. Mít ve třídě nadané dítě však s sebou nese pro učitele práci navíc. Měli by totiž být schopni připravit pro chytrého žáka vlastní program. Jenomže právě práce navíc může některé kantory odrazovat.
Problém je také v tom, že existují dvě skupiny nadaných dětí. Jedna je takzvaně konformní - dítě má samé jedničky a v předmětu vyloženě vyniká. Druhá, nekonformní skupina bývá často těžko odhalitelná. „Jsou to děti s nadprůměrnými schopnostmi, ale nedosahují výjimečných výsledků, protože nejsou motivovány,“ popsal Libor Vacek. Tyto děti jsou často neprávem považované za zlobivé, protože se v hodinách nudí.
A to je další problém: učitelé neumějí nadané děti učit. „Ve školách převládá bezradnost a neochota pracovat s těmito studenty,“ dodal Libor Vacek z inspekce.
I přes výtky inspektorů se odborníci shodují na tom, že by mimořádně a normálně nadané děti měly chodit do stejných škol. „Celoevropský trend je, aby žáci nebyli vyčleňováni z kolektivu běžné populace. Ale například víceletá gymnázia by měli navštěvovat opravdu jen talentovaní studenti,“ řekla Jiřina Tichá z ministerstva školství.
lidovky.cz
Podrobnější výsledky průzkumu na www.lidovky.cz/domov
***
Jak jsou školy schopné rozpoznat nadané žáky? Inspekce ministerstva školství zjišťovala, jak se učitelům daří identifikovat talentované studenty a pracovat s nimi
mateřské školy
ano 21 %
ne 79 %
základní školy
ano 43 %
ne 57 %
základní umělecké školy
ano 96 %
ne 4 %
gymnázia
ano 58 %
ne 42 %
střední odborné školy
ano 28 %
ne 72 %
střední odborná učiliště
ne 100 %
ano 0 %
