„Dokument vypadá autenticky, je psaný na materiálu, kde jsou i znaky TGM. Je to téměř všechno v angličtině,“ uvedla po krátké analýze historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.
Dokument ale podle ní není z roku 1937, kdy Masaryk zemřel. Zřejmě pochází z roku 1934, kdy se Masaryk necítil dobře a byl nemocný. Hájková upozornila na pasáž, ve které Masaryk píše, jak by měl vypadat jeho pohřeb, který nazval „funusem“.
„Jsem nemocný. Vážně nemocný. Přichází konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci. Víte, jak se budete chovat. Nemusím vám říkat nic více,“ stojí podle Hájkové v dopise. V textu se objevuje i slovo „hlupák“. A to v kontextu Slováka Andreje Hlinky, zakladatele krajně pravicové Hlinkovy lidové slovenské strany. Masaryk psal také o Němcích. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ sdělil.
„Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ stojí také v textu, což je podle Hájkové možná to vůbec největší poselství v celém souboru.
„Obsah má pět stran, takže analýza je velmi rychlá. Nečekali jsme takto rozsáhlý záznam. Došli jsme k závěru, že se nejedná o falzifikát. Není ale jasná datace,“ upozornil ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
Rychlá expertíza
Poté, co pracovníci archivu otevřeli obálku, měli historička Hájková a Vojáček několik minut na porovnání obsahu s rukopisem Jana Masaryka, který údajně otcova slova zaznamenal.
Před dvaceti lety obálku v archivu uložil Antonín Sum, poslední osobní tajemník Jana Masaryka, s pokynem uchovat jej dvě desetiletí. „Antonín Sum mi sdělil, že uvnitř jsou slova T. G. Masaryka, jež si jeho syn Jan zapsal u otcova smrtelného lože,“ vysvětluje archivář Jiří Křesťan, jak archiv k obálce přišel.
„S odstupem času si historické osobnosti idealizujeme. Masaryk byl živý člověk a i on měl určitě chyby. Co mu ale neupřeme je to, že se zasloužil o založení státu na demokratických principech,“ řekl na úvod prezident Pavel.
Obálka byla označena datem, kdy Sum obálku předal do archivu (19. září 2005), a s dovětkem: „pečeť do roku 2025“.
Dopis se slovy T. G. Masaryka vznikl podle Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Při otevření obálky ale historici konstatovali, že zřejmě pochází z roku 1934.
„Masaryk nemohl zřejmě v září roku 1937 namluvit svému synu Janovi nějakou souvislou závěť či odkaz národu. Na to byl dopad mrtvice příliš devastující. Mohl se však pokusit aspoň útržkovitě sdělit svému synovi něco, co považoval v tu chvíli za důležité,“ vysvětlil dříve Křesťan.
