V porovnání se zeměmi Evropské unie je pracovní doba v Česku relativně dlouhá. Pro většinu zemí však platí, že firmy napříč obory tlačí zaměstnance k větší produktivitě. Ti pak musí často pracovat přesčas.
PRAHA Porovnat, jestli Češi pracují více, či méně než obyvatelé jiných států, je velmi obtížné. Hlavně proto, že se těžce určuje a porovnává produktivita práce.
Fakt, že pracovníci v Česku tráví v práci nejvíc času, tak nemusí automaticky znamenat, že také nejvíc pracují. Podle analytika ČSÚ Jana Ference možnost srovnání ztěžují i různé formy státních podpor, například zkracování pracovní doby jako nástroje udržování zaměstnanosti v podmínkách hospodářské recese. Konkrétně v Německu v rámci programu Kurzarbeit firmy dostávají státní dotace z federálního rozpočtu za to, že zkrátí pracovní dobu svým zaměstnancům a nepřistoupí k plošnému propouštění.
V Česku také řada významných firem sjednala se svými zaměstnanci, tedy spíše s jejich odbory, zkrácení pracovní doby. Zaměstnavatelé si totiž chtěli udržet kvalifikované pracovníky. Stát tyto snahy podpořil dotacemi na vzdělávání zaměstnanců. To, že zaměstnanci reálně pracují víc, ať už v Česku, nebo v Evropě, je dáno i tím, že si lidé sami uvědomují narůstající konkurenci. Nyní během ekonomické recese platí, že lidé si mnohem více svého zaměstnání váží a bojí se, že o ně přijdou.
„Pozorujeme, že naši zaměstnanci jsou více zapálení do nových projektů. Zároveň se v posledních dvou letech velmi výrazně snížila fluktuace,“ potvrzuje personální ředitelka sítě prodejen Albert Tereza Rampasová.
To, že zaměstnavatelé požadují za méně peněz více muziky, je podle nich ekonomicky logický krok. Zaměstnanci i nezaměstnaní by však uvítali, kdyby firmy začaly nabírat. Zatím je jejich personální politika velmi opatrná.
„Většina firem vychází z plánu, který se sestavoval v minulém roce. Rozpočet na mzdové náklady byl oproti předchozím rokům střídmý. Výraznější rozběhnutí trhu práce nečekáme dříve než v roce 2011,“ říká Alena Spilková z personální agentury Rödl&Partner Consulting. V současné době existuje stále poptávka spíše pro úzce vyprofilovaných specialistech. Pracovní síly se nabírají ve zdravotnictví, ale i v nově vznikajících obchodních společnostech. „Co se týče konkrétní profese, nejčastěji obsazujeme pozice finančních odborníků, jako jsou účetní s odbornými a jazykovými znalostmi, dále manažerské finanční pozice nebo zkušené obchodní pozice,“ doplňuje Spilková.
Nabírají také společnosti v oblasti automobilového průmyslu – nikoliv management, ale operátory. Nové zaměstnance přijímají i společnosti z rychloobrátkového zboží, ale opět se jedná o nižší posty.
Mnoho lidí se díky situaci na trhu práce pouští do podnikání. Celkový počet podnikatelů vzrostl mezi 1. čtvrtletím 2008 a 1. čtvrtletím 2010 o 4,6 procenta na 794 tisíce. Nejvíce jich přibylo na začátku a na konci pracovní kariéry, tedy do 24 let a pak před důchodem.
Graf
Počty zaměstnanců v ČR podle skutečně odpracovaných hodin (v tisících)
Počty zaměstnanců v ČR, kteří odpracovali 40 a více hodin týdně, podle věku (v tisících)
Odpracované hodiny týdně v EU
Průměrný počet odpracovaných hodin v zemích EU podle pohlaví (v hod./ týden)
Zdroj: Eurostat / šk
